Vyučující
|
-
Konečný Karel, doc. PhDr. CSc.
-
Novotný Zdeněk, doc. PhDr. CSc.
-
Zima Petr, PhDr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1. Filosofie a její jednotlivé disciplíny. Místo etiky v systému filosofie.Systematický a historický přístup ke studiu filosofie 2. Antická filosofie - problém bytí, poznání, jednání (eleaté, sofisté, Sókratés, stoikové, Platón, Aristotelés) 3. Filosofie křesťanství - patristika (Augustinus Aurelius), scholastika (spor o univerzálie, Tomáš Akvinský) 4. Renesance, humanismus - obrat k člověku (F. Bacon, T, Hobbes) 5. Novověká filosofie - spor racionalismu (Descartes, Spinoza, Leibniz) a empirismu (J. Locke, G. Berkeley, D. Hume) 6. Osvícenství (F. M. Voltaire, J. J. Rousseau) 7. Německá předkantovská filosofie (J. G. Fichte, F. W: J. Schelling, G.W. Hegel, L. Feuerbach) 8. Immanuel Kant (filosofie poznání, etika) 9. Marxistická filosofie (K. Marx, F. Engels, V. I. Lenin) 10. Pozitivismus (A. Comte, J. S. Mill) 11. Iracionalismus (S. Kierkegaard, A. Schopenhauer, F. W. Nietzsche) 12. Antropologizující filosofické směry 20. století (křesťanský personalismus, existencialismus, filosofická antropologie) 13. Scientisticky zaměřené filosofické směry 20. století (fenomenologie, novopozitivismus, analytická filosofie, kritický racionalismus) 14. Závěrečné shrnutí, zhodnocení kursu
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
- Účast na výuce
- 14 hodin za semestr
|
Výstupy z učení
|
" definovat filosofii a etiku jako obecné disciplíny a východisko k promýšlení problémů speciálních věd " objasnit příčiny vzniku filosofie a charakterizovat antické a později křesťanské myšlení " pochopit a umět vysvětlit renesanční obrat k člověku a změnu paradigmatu v novověké filosofii " vyjmenovat významné reprezentanty novověkého racionalismu a empirismu, dokázat zdůvodnit tento výběr " vysvětlit základní pojmy novověké filosofie a vědy, jejich uplatnění v pozitivismu, marxismu a iracionalismu, " pojmout současnou filosofii jako vyústění vývoje, syntézu celého dosavadního lidského vědění " diskutovat, analyzovat a kriticky posoudit hlavní myšlenky jednotlivých filosofických směrů i jejich představitelů, adekvátně posoudit jejich poznávací hodnotu
Četba knih a filosofických textů jako podmínka k udělení zápočtu.
|
Předpoklady
|
Bez předcházejících předpokladů.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Esej
Četba knih a filosofických textů a vypracování referátu k zápočtu.
|
Doporučená literatura
|
-
Descartes, R. (1933). Rozprava o metodě. Praha.
-
Descartes, S. (1970). Úvahy o první filosofii.. Praha.
-
Horyna, B. a kol. (1998). Filosofický slovník.. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
-
Hume, D. (1972). Zkoumání lidského rozumu. Praha, (1971 skripta).
-
Jaspers, K. (1991). Otázka viny.. Praha.
-
Kant, I. (1972). Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou.. Praha (1916, 1992).
-
Kant, I. (1976). Základy metafyziky mravů.. Praha, (1910).
-
Novotný, Z. (2004). Jak (se) učit filosofii. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
-
Platón. (1942). Obrana Sókrata, Kritón.. Praha.
-
Popper, K. R. (1995). Věčné hledání. Intelektuální autobiografie.. Praha: Prostor, OIKOYMENH, Vesmír.
-
Quine, W. V. O. (1994). Hledání pravdy.. Praha: Hermann a synové.
-
Seneca. (1941). O duševním klidu. Praha.
-
Seneca. (1977). Útěchy.. Praha.
-
Störig, H. J. (2007). Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství.
-
Svoboda, K. (ed.). (1944). Zlomky předsokratovských myslitelů.. Praha: Česká akademie věd a umění.
|