1. Římští právníci a římský stát: mocensky kompromis mezi státní moci a jurisprudencí od Augusta do Hadriána 1.1. Archaické právo: vztah práva a náboženství. Základní rysy římského právní myšlení 1.2. Římský právník: od soukromého rozhodce k služebníku státu 1.3. Scaevola, Labeo, Ulpián 2. Vliv řecké filosofie na právo římské a další vývoj státoprávních nauk 2.1. Polybios a změny ústav 2.2. Smíšená ústava 2.3. Přirozené právo 2.4. Aristoteles: pojetí spravedlnosti a etika ctnosti 3. Soukromoprávní recepce 3.1. Osud římského práva po zániku Západořímské říše 3.2. Vztah křesťanství a práva 3.3. Společné právo univerzit 3.4. Římskoprávní středověké školy 3.5. Přirozenoprávní škola 3.6. Usus modernus pandectarum, německá věda, pozitivismus, kodifikace.
|
-
Bartošek, M. (1994). Encyklopedie římského práva. Academia Praha.
-
Bartošek, M. (1993). Škola právnického myšlení. Praha.
-
Boháček, Miroslav. (1975). Einflüsse des römischen Rechts in Böhmen und Mähren. Milano: Giuffre.
-
Brundage J. A. (2010). Medieval Origins of the Legal Profession: Canonist, Civilians, and Courts. Chicago: University of Chicago Press.
-
Caenegem R. C. (2003). An Historical Introduction to Private Law. Cambridge: Cambridge University Press.
-
Cairns, John W, Paul J. Plessis (ed.). (2013). The Creation of the Ius Commune: From Casus to Regula. Edinburgh: Edinburgh University Press.
-
Coing, Helmut. (1985). Europa?isches Privatrecht 1. A?lteres gemeines Recht (1500 bis 1800). Mu?nchen: C.H. Beck.
-
Coing, Helmut. (1989). Europäisches Privatrecht 2. 19. Jahrhundert (1800 bis 1914). München: C.H.Beck.
-
Coing, Helmut. (1973). Handbuch der Quellen und Literatur der neueren europäischen Privatrechtsgeschichte 1. Mittelalter (1100-1500). München : C.H. Beck.
-
ČERNÝ, M. (2014). Středověcí glosátoři - nejdůležitější představitelé a metoda jejich práce. Acta Iuridica Olomucensia.
-
DAJCZAK, W., GIARO T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, DOSTALÍK, P. (2014). Právo římské. Základy soukromého práva. Olomouc: Iuridicum Olomucense.
-
DOSTALÍK, P. (2018). Condictiones. Ke kořenům bezdůvodného obohacení. Praha: Auditorium.
-
DOSTALÍK, P. (2013). Opuštění zásady mala fides superveniens non nocet jako příklad vlivu kanonického práva na ABGB. In: Melior est aquisitio scientiae negotiatione argenti. In: Pocta prof. Ignácovi Antonínovi Hrdinovi, O. Praem. k šedesátým narozeninám (eds. E., G. Šidlovský; V. Valeš; J. Polesný).
-
DOSTALÍK, P. (2020). Příkazní smlouva a jednatelství bez příkazu. Plzeň: ZČU.
-
Dostalík, P. (2014). Relativní majetková práva z historicko-srovnávací perspektivy. Olomouc.
-
Honoré T. Ulpian. (2002). A Pioneer of Human Rights. Oxford: Oxford University Press.
-
Johnston David. (2015). The Cambridge Companion to Roman Law. Cambridge: Cambridge University Press.
-
Jörs P., Kunkel W., Wenger L.,Honsell H., Mayer-Maly T., Selb W. (1987). Römisches Recht. Berlin: Springer.
-
Kaser M., Hackl K. (1996). Römisches Zivilprozessrecht. 2.. Aufl. Munchen: C.H. Beck.
-
Kaser M. Romisches Privatrecht 1-2. 2.. Aufl. Munchen: C.H. Beck 1971, 1975.
-
Koschaker P. (1953). Europa und das romische Recht. Munchen: C. H. Beck.
-
Kunkel W. (2001). Die Römischen Juristen: Herkunft Und Soziale Stellung. Köln: Böhlau.
-
Lange, Hermann, Maximiliane Kriechbaum. (2007). Ro?misches Recht im Mittelalter 2. Die Kommentatoren. Mu?nchen: C.H. Beck.
-
Lange, Hermann. (1997). Ro?misches Recht im Mittelalter 1. Die Glossatoren. Mu?nchen : C.H. Beck.
-
Nasti F., Schiavone A., Christie P.(eds.). (2022). Jurist and legal Sciencein the History of Roman Law. London-New York: Routledge.
-
Ott, Emil. (1879). Beiträge zur Receptions-Geschichte des rőmisch-canonischen Processes in den bőhmischen Ländern. Leipzig: Breitkopf und Härtel.
-
Pichonnaz Pascal. (2020). Les fondaments romains du droit privé. 2e éd.. Genéve: Schulthess.
-
Reimann M., Zimmermann R. (2019). The Oxford Handbook of Comparative Law. Oxford: Oxford University Press.
-
Riggsby A. N. (2010). Roman Law and Legal Word of the Romans. Cambridge University Press.
-
Riggsby A. N. (2019). Roman Law and the Idea of Europe (eds. K. Tuori and H. Björklund). London: Bloomsbury Academic.
-
Schrage, Eltjo J. H, Erich Genzmer. (1987). Das Ro?mische Recht Im Mittelalter. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.
-
Schrage, Eltjo J. H. Utrumque Ius. (2017). Eine Einfu?hrung in das Studium der Quellen des mittelalterlichen gelehrten Rechts. Berlin: Duncker & Humblot GmbH.
-
Schulz F. (1946). History of Roman Legal Science. Oxford: Clarendon Press.
-
Urfus, Valentin. (1994). Historické základy novodobého práva soukromého: římskoprávní dědictví a soukromé právo kontinentální Evropy. Praha: C.H. Beck.
-
Varcl, Ladislav a kol. (1978). Antika a česká kultura. Praha: Academia.
-
Waelkens L. (2015). Amne Adverso: Roman Legal Heritage in European Culture. Leuven: Leuven University Press.
-
Wieacker F. Römische Rechtsgeschichte 1-2 1988-2006. Munchen: C. H. Beck.
-
Zimmermann R. (1996). Roman Law of Obligations. Roman Foundations of the European Tradition.. Oxford University Press.
|