|
Vyučující
|
-
Dostálová Sekaninová Iva, Mgr.
-
Sedláček Michal, Ing. Mgr. Ph.D.
-
Šišková Anna, Mgr.
-
Kropáč Jiří, doc. PaedDr. CSc.
-
Děrda Radim, Mgr.
-
Dostál Jiří, doc. PhDr. PaedDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Základní témata: Pojem technika, základní zákonitosti techniky, technologie, struktura a systém technologií. Technické objekty, jejich úroveň z hlediska komplexnosti a systemizace. Technické vědy, technické poznatky. Žák jako adresát výuky technických předmětů, učitel technických předmětů. Fyzikální veličiny, jejich jednotky a fyzikální rozměr, kontrola jednotkou, převody jednotek, práce s tabulkami. Vybrané problémy z mechaniky, kinematiky, dynamiky; řešení úloh - zvláštní pozornost je věnována způsobům aplikace dříve osvojených poznatků matematiky, fyziky, chemie, popř. dalších vyučovacích předmětů.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Projekce (statická, dynamická)
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 6 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 13 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 34 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Základním cílem výuky je vytvořit teoretický základ pro studium oboru, zdokonalit studenty v přípravě z vysokoškolsky pojatých textů a v jejich tvorbě, ve schopnosti prezentace seminární práce a ve vedení diskuse (obhajobě). Prostřednictvím aktivit spojených s řešením vybraných typových úloh z různých oblastí techniky vytváří prostor pro osvojení znalostí a dovedností nezbytných pro aktivní využívání informačních zdrojů a rozvoj technického myšlení. Cíle: Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni: o vyjádřit význam pojmů technika, technologie, o vysvětlit podstatu tzv. základních zákonitostí techniky, dokumentovat jejich platnost na příkladech z oblasti techniky a technologií, o popsat a na příkladech dokumentovat tzv. strukturu technologické činnosti, vysvětlit systém technologických činností včetně typických případů jednotlivých tříd, o rozlišit úroveň technických objektů z hlediska komplexnosti, uvést možnosti systemizace, o specifikovat typické znaky technických věd a technického myšlení, včetně oblasti digitálních technologií, o prezentovat základní schopnost uvažovat o technice z pohledu učitele a z pohledu žáka jako adresáta výuky, o na základě řízeného samostudia zvládat nezbytnou úroveň matematických a fyzikálních výpočtů.
Student je schopen uvedená témata prakticky aplikovat ve výuce navazujících technických disciplín, je způsobilý adekvátního (vzhledem ke vstupu do studia) myšlení o technice a ve vztahu k technice.
|
|
Předpoklady
|
Základní znalosti fyziky, chemie a matematiky na úrovni středních škol, jedná se o úvod či o vstup do studia oboru.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Seminární práce
Na základě distančních textů, především zde uvedených, předložit kontrolní otázky a úkoly, vypracovat seminární práci a prezentovat ji. KROPÁČ, J., SERAFÍN, Č. Teoretické základy technických předmětů I HAVELKA, M. a Z, KUBÍČEK. Teoretické základy technických předmětů II (viz literatura) Formy: písemná (zápočet), praktická (zkouška), účast na cvičeních, samostudium - příprava na zápočet, samostudium - příprava na zkoušku.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Havelka, M. a Kubíček, Z. (2008). Teoretické základy technických předmětů II. Texty k dist. vzdělávání v rámci KS (CD-ROM). Olomouc : PdF.
-
Hloušek, J. (1992). Termomechanika. Brno : VUT. 297 s.
-
Kropáč, J. a Serafín, Č. (2008). Teoretické základy technických předmětů I. Texty k dist. vzdělávání v rámci KS. (CD-ROM). Olomouc : PdF UP.
-
Kropáč, J. Technické materiály pro učitele - obecné základy..
-
Mičkal, K. (1998). Sbírka úloh z technické maechaniky. Praha : Informatorium, 265 s.
-
Nožička, J. aj. (1999). Termomechanika : Sbírka příkladů. Praha : ČVUT. 140 s.
-
Salamon, J. (1997). Technologický úděl (Přel. I. Holzbachová). Praha : Filosofia. 288 s.
-
Štekauerová, L. (1999). Filozofia techniky. Prešov : Slovacontact. 200 s.
-
Tondl, L. (1998). Technologické myšlení a usuzování. Praha : Filosofia, 264 s.
|