|
Vyučující
|
-
Veselský Pavel, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
uvědomění jako předpoklad fenomenologického přístupu v metodologii - teoretické uvedení, 2. a dále, praktická cvičení a jejich reflektování.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování, Demonstrace, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 13 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 15 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Pro široké spektrum výzkumných záměrů kulturní antropologie se v současnosti jeví jako vhodný zejména kvalitativní metodologický přístup, který na rozdíl od toho kvantitativního zvědomuje také ontologické a epistemologické aspekty výzkumného procesu, a v rámci kterého je soustředěná pozornost věnována otázkám vztahu výzkumníka a zkoumaného světa. Do té míry, do jaké kvalitativní metodologie považuje za podstatnou reflexi závislostního vztahu mezi výzkumníkem a zkoumaným světem, nebo přímo způsob, jakým se výzkumník podílí na konstruování zkoumané reality (která je sama o sobě intersubjektivní), do té samé míry je smysluplné věnovat pozornost způsobu a procesu konstruování reality samotným výzkumníkem, případně se přímo cvičit ve zvědomování tohoto procesu. Tato potřeba vynikne, zejména pokud se v rámci kvalitativní metodologie orientujeme na fenomenologický přístup, a to především v prvních fázích popisné fenomenologické analýzy, během kterých si má výzkumník - v rámci uzávorkování - uvědomit své apriorní koncepty a představy o fenoménu (Hendl, 2008, 129). Uvědomování si vlastní fenomenologie lze z tohoto pohledu považovat za jeden z klíčových předpokladů pro poznání intersubjektivní reality. Cílem kurzu je přitom oboje: na prvním místě podpořit proces uvědomování vnitřní fenomenologie účastníka (včetně podpory poznání procesu konstruování reality) a v návaznosti na toto uvědomění reflektovat možnosti a limity fenomenologické intersubjektivity (hranici mezi vnitřním světem výzkumníka a zkoumaným světem). Proces uvědomování fenomenologie účastníka kurzu bude - v rámci cvičení - podpořen specificky pro účely kurzu vybranými prvky metod, které jsou v rámci západního vědeckého diskurzu nabízeny, ať již se jedná o tělesně kotvené prožívání (Focusing, Gendlin), rozvoj všímavosti (Satiterapie, Frýba), případně uvědomění podporující prvky Gestalt terapie atp., nezanedbatelná pozornost přitom bude věnována reflektování tohoto procesu.
Po úspěšném absolvování kurzu student zvýší svoji schopnost uvědomění vlastní fenomenologie, včetně způsobu, jakým se jeho vnitřní fenomenologie podílí na konstruování intersubjektivní reality. Bude schopen tento proces reflektovat a diskutovat o něm. Tím bude přímo posílena jeho kompetence jako kvalitativního výzkumníka, a v rámci fenomenologického přístupu i schopnost uzávorkování, uvědomění si svých apriorních konceptů a představ o fenoménu.
|
|
Předpoklady
|
Kurz vyžaduje aktivní přístup studenta a jeho zájem o zkušenostní experiment. Kurzu by se neměli účastnit studenti s duševním onemocněním, případně studenti procházející obtížným životním obdobím.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Systematické pozorování studenta, Seminární práce
Aktivní účast v hodině, plnění zadaných úkolů, a doplňkově i studium vybrané základní literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
-
FRÝBA, Mirko:. Psychologie zvládání života. Aplikace metody Abhidhamma. Boskovice: Albert, 2008..
-
GENDLIN, Eugen, T.:. Experiencing and the creation of meaning. A philosophical and psychological approach to the subjective. New York: Macmillan Press, 1970.
-
HÁJEK, Karel:. Tělesně zakotvené prožívání. Praha: Karolinum, 2002..
-
HENDL, Jan:. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005..
-
LOUČKOVÁ, Ivana:. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: SLON, 2010..
|