Předmět: Teorie překladu 2

« Zpět
Název předmětu Teorie překladu 2
Kód předmětu KRF/TP2A
Organizační forma výuky Přednáška + Cvičení
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 2
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu nespecifikováno
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Hildenbrand Zuzana, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Studenti jsou seznámeni s různými přístupy k převodům z výchozího jazyka do jazyka cílového. Překladatelský proces je prezentován z hlediska historického, lingvistického, metodologického, funkčního i literárně estetického. V rámci semináře je uplatňováno praktické využití získaných poznatků a samostatné tvůrčí řešení.

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
  • Domácí příprava na výuku - 25 hodin za semestr
  • Účast na výuce - 25 hodin za semestr
Výstupy z učení
Kurz poskytuje studentům teoretické základy překladatelské problematiky.
Student získá potřebné základní informace v oblasti teorie překládání, tj. naučí se, jakým způsobem k překladu přistupovat, jakými pravidly je třeba se při překladu řídit a jak řešit dílčí problémy překladu. V rámci problematiky je také absolvent podrobně seznámen s dějinami překladu v českém prostředí od středověku po současnost.
Předpoklady
Absolvování předmětu KRF/TP1A.

Hodnoticí metody a kritéria
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Systematické pozorování studenta

Podmínkou úspěšného ukončení kurzu je aktivní účast a splnění všech požadavků stanovených vyučujícím.
Doporučená literatura
  • Hochel, B. (1990). Preklad ako komunikácia. Bratislava: Slovenský spisovatel.
  • Horálek, K. (1957). Kapitoly z teorie překládání. Praha: SPN.
  • Hrala, M. et al. (2002). Kapitoly z dějin českého překladu. Praha: Karolinum.
  • Hrdlička, M. (2003). Literární překlad a komunikace. Praha: ISV.
  • J. Levý. (1996). České teorie překladu. Praha: Ivo Železný.
  • Knittlová, D. (1995). Teorie překladu. Olomouc: VUP.
  • Krijtová, O. (1996). Pozvání k překladatelské praxi. Praha: Karolinum.
  • Kufnerová, Z. et al. (1994). Překládání a čeština. Jinočany: H&H.
  • Ladmiral, J.-R. (1979). Traduire: Théoremes pour la traduction. Paris: Payot.
  • Larose, R. (1987). Théories contemporaines de la traduction. Québec: PU du Québec.
  • Levý, J. (1998). Umění překladu. Praha: Ivo Železný.
  • Mounin, G. (1963). Les problemes théoriques de la traduction. Paris: Gallimard.
  • Radina, O. (1975). Zrádná slova ve francouzštině. Praha: SPN.
  • Šabršula, J. (1974). Problémy srovnávací stylistiky francouzsko-české a česko-francouzské. Praha: SPN.
  • Tomášek, M. (1998). Překlad v právní praxi. Praha: Linde.
  • Vilikovský, J. (1984). Preklad ako tvorba. Bratislava: Slovenský spisovatel.
  • Vondráček, A. (1999). Překladatelský seminář francouzsko-český a česko-francouzský. Plzeň: Západočeská univerzita.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr