|
Vyučující
|
-
Andrysová Pavla, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Základy pedagogické komunikace. 2. Osobní rozvojové cíle a role učitele jako mentora/facilitátora. 3. Aktivní naslouchání a budování důvěry. 4. Rétorika, verbální a nonverbální komunikace, umění sebeprezentace, hlasový a písemný projev. 5. Úloha sebereflexe v práci učitele. 6. Specifika a zásady pedagogické komunikace, komunikativní dovednosti, interakční styl učitele. 7. Monolog a dialog ve vyučování, paralingvistické a extralingvistické prostředky komunikace. 8. Konflikt a možnosti jeho řešení. 9. Poskytování popisné zpětné vazby. 10. Asertivní komunikace. 11. Přednes jako sdělování s důrazem na autenticitu a srozumitelnost; uvědomění si a pochopení vlastního výrazu; rozvoj tvořivosti a představivosti.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem prakticky zaměřeného předmětu je rozvinout a upevnit klíčové komunikativní dovednosti studentů pro výkon učitelské profese a efektivní vedení pedagogického procesu. Předmět se zaměřuje na hlubší porozumění specifikům a zásadám pedagogické komunikace, utváření osobního interakčního stylu a osvojení role učitele jako mentora a facilitátora výuky. Předmět přímo reflektuje požadavky Kompetenčního rámce absolventa učitelství - rozvíjí dovednost vytvářet podpůrné a bezpečné prostředí pro všechny žáky, posiluje kulturu popisné zpětné vazby a dovednost etické, asertivní a profesně zvládnuté komunikace. Výuka zároveň vede studenty k soustavné sebereflexi a plánování vlastního profesního rozvoje.
Po úspěšném absolvování předmětu student: a) Ovládá zásady kultivovaného, srozumitelného a autentického řečového projevu s vědomým využitím verbálních i neverbálních prostředků (práce s hlasem, intonace, gestika, oční kontakt); kriticky reflektuje shodu mezi svým vnitřním rozpoložením a vnějším komunikačním projevem a na základě této analýzy navrhuje kroky pro cílený rozvoj vlastního řečového stylu. Vazba na KRAAU: 6.1.1 (Reflexe vlastního stylu) b) Efektivně a profesionálně komunikuje a kooperuje v učitelském tandemu, synchronizuje verbální i neverbální signály s kolegou/kolegyní a plynule řídí interakci s posluchači; umí poskytnout a konstruktivně přijmout cílenou vrstevnickou zpětnou vazbu k řečovému projevu na základě předem stanovených kritérií. Vazba na KRAAU: 5.1.1; 5.1.2 c) Navrhne a realizuje rétoricky přesvědčivý a autentický výstup (vzkaz, sdělení) pro specifickou cílovou skupinu (žáci, rodiče); uplatňuje principy bezpečné, srozumitelné a respektující komunikace v digitálním prostředí s cílem budovat důvěru a pozitivní klima školy. Vazba na KRAAU: 1.1.4; 3.3.4
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Průběžné plnění zadaných úkolů. Finálním výstupem je: (1) Vlastní interpretace zvolené předlohy, potažmo autorská prezentace s následnou sebereflexí. (2) Tandemová mikrovýuka. (3) Ukázka vedení třídnické hodiny se smyslem.
|
|
Doporučená literatura
|
-
ANDRYSOVÁ, P. Osobnostní učitelství. Olomouc: UP, 2016. ISBN 978-80-244-5088-9..
-
BRUNO, T., ADAMCZYK, G. (2013). Řeč těla. Praha.
-
Emil Hierhold. (2008). Rétorika a prezentace. Praha.
-
HÁJKOVÁ, E. (2011). Rétorika a prezentace. Praha.
-
HARTLEY, M. (2011). Řeč těla v praxi: Teorie, cvičení a modelové situace.. Praha.
-
Janoušek, J. (2007). Verbální komunikace a lidská psychika. Praha.
-
KOPŘIVA, P. & NOVÁČKOVÁ, J. Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, 2010. ISBN 978-80-904030-0-0.
-
Medlíková, O. (2010). Přesvědčivá prezentace: špičkové rady, tipy a příklady. Praha.
-
ŠEĎOVÁ, Klára, ŠVAŘÍČEK, Roman a ŠALAMOUNOVÁ, Zuzana. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha.
-
Vybíral, Z. (2009). Psychologie komunikace. Praha.
|