| Název předmětu | Politické myšlení 1 |
|---|---|
| Kód předmětu | KPE/PM1 |
| Organizační forma výuky | Přednáška |
| Úroveň předmětu | Bakalářský |
| Rok studia | 2 |
| Semestr | Letní |
| Počet ECTS kreditů | 5 |
| Vyučovací jazyk | Čeština |
| Statut předmětu | Povinný |
| Způsob výuky | Kontaktní |
| Studijní praxe | Nejedná se o pracovní stáž |
| Doporučené volitelné součásti programu | Není |
| Vyučující |
|---|
|
| Obsah předmětu |
|
1. TÝDEN 20.2. ANTICKÁ POLITICKÁ FILOSOFIE Platón Mýtus o jeskyni (7. kniha Ústavy, jakékoliv vydání) 2. TÝDEN 27. 2. ARISTOTELES, ŘÍMSKÉ POLITICKÉ MYŠLENÍ. 3. TÝDEN 6.3. POLITICKÉ MYŠLENÍ STŘEDOVĚKU. PATRISTIKA, RANÉ KŘESŤANSTVÍ. 4. TÝDEN 13.3. POLITICKÁ MYŠLENÍ VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU. RENESANCE. 5. TÝDEN 20.3. MACHIAVELLI. Vladař (jakékoliv vydání) 6. TÝDEN 27.3. MODERNÍ A PREMODERNÍ POLITICKÉ MYŠLENÍ MORE, Thomas: Utopie, jakékoli vydání. FILMER, Robert: Patriarcha, http://pages.uoregon.edu/dluebke/301ModernEurope/FilmerPatriarcha1680.pdf 7. TÝDEN 3.4. TEORIE SPOLEČENSKÉ SMLOUVY Hobbes, Locke BALL, Terence DAGGER, Richard (eds.): Ideals and Ideologies: A Reader. New York, HarperCollins 1991, s. 68-74, 75-90. GARNER, Richard T. OLDENQUIST, Andrew: Society and the Individual: Readinds in Political and Social Philosophy. Belmont. Wadsworth 1990, s. 103-126,126-141. 8. TÝDEN 10.4. TEORIE SPOLEČENSKÉ SMLOUVY A TEORETICKÉ ZÁKLADY REVOLUČNÍHO MYŠLENÍ Rousseau, francouzské osvícenectví, Bentham GARNER, Richard T. OLDENQUIST, Andrew: Society and the Individual: Readinds in Political and Social Philosophy. Belmont. Wadsworth 1990, s. 141-165, 194-204. BALL, Terence DAGGER, Richard (eds.): Ideals and Ideologies: A Reader. New York, HarperCollins 1991, s. 99-101. CAMUS, Albert: Člověk revoltující. Praha, Český spisovatel 1995. 9. TÝDEN 17.4. KRITIKA FRANCOUZSKÉ REVOLUCE Burke, de Tocqueville BALL, Terence DAGGER, Richard (eds.): Ideals and Ideologies: A Reader. New York, HarperCollins 1991, s. 135-141, 336-343. GARNER, Richard T. OLDENQUIST, Andrew: Society and the Individual: Readinds in Political and Social Philosophy. Belmont. Wadsworth 1990, s. 390-402. TOCQUEVILLE, Alexis de: Starý režim a revoluce. Praha, Academia 2003, 1. kniha, 3. kapitola. 10. TÝDEN 24.4. TEORIE DĚLBY MOCI A AMERICKÁ ÚSTAVA Montesquieu, Federalista MONTESQUIEU, Charles de: O duchu zákonů. jakékoli vydání BALL, Terence DAGGER, Richard (eds.): Ideals and Ideologies: A Reader. New York, HarperCollins 1991, s. 38-39, 95-98. GARNER, Richard T. OLDENQUIST, Andrew: Society and the Individual: Readinds in Political and Social Philosophy. Belmont. Wadsworth 1990, s. 412-419. Okruhy k písemné práci a) Prvky demokratického myšlení a vzájemný vztah jednotlivce a společnosti Locke, Rousseau, Burke, Federalista b) Ideální forma vlády a dělba moci Filmer, Locke, Montesquieu, Roussea, Federalista c) Otázka svobody jedince More, Hobbes, Locke, Rousseau, Federalista d) Oprávněnost změny panovníka a politického režimu Filmer, Hobbes, Locke, Burke e) Legitimizace a kritika revoluce Rousseau, Burke, de Tocqueville, Camus f) Zdroje liberalismu a totalitarismu v teoriích společenské smlouvy Hobbes, Locke, Rousseau g) Pokud se chce jedinec získat moc a udržet si ji, co mu Machiavelli doporučuje? Kritický pohled. h) Člověk jako aktivní občan? Platón, Aristotelés, Sv. Tomáš.
|
| Studijní aktivity a metody výuky |
| Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) |
| Výstupy z učení |
|
Cílem kurzu je analýza filozofických východisek, hlavních idejí a politických teorií od antiky do 18. století. Předmět se zaměřuje nejen na klasické autory a jejich politické myšlení, respektive teorie, ale také na sledování vývoje názorů na klíčové problémy této oblasti, kterými jsou svoboda, řád, autorita, rovnost, spravedlnost, instituce apod. Jednotícím principem celého předmětu je však interpretace vztahu mezi jedincem a společností (státem).
Absolvent kurzu získá přehled o filozofických východiscích, ideách a politických teoriích od antiky do 18. století, které se podílejí na formování politických systémů a politické praxe především euroamerické společnosti. Rozumí koncepcím, které formují nejvýznamnější politické teorie od antiky do 18. století. Zná jejich filozofická východiska, praktické důsledky i klíčové představitele. Student umí analyzovat klasický, respektive odborný text a rozumí mu. Dokáže veřejně prezentovat výsledky své akademické práce a je rovněž schopen pohotově reagovat v diskusi. Absolvent předmětu umí rozpoznat a zformulovat teoretické, tj. především politicko-filozofické souvislosti aktuálního společenského dění, tzn., je schopen orientovat se v tomto kontextu v relevantních politických problémech současnosti. Tyto souvislosti dokáže veřejně prezentovat. |
| Předpoklady |
|
Kurz nemá žádné předpoklady.
KPE/SPZ ----- nebo ----- KPE/SPZD |
| Hodnoticí metody a kritéria |
|
Analýza výkonů studenta
Předmět je zakončen zkouškou, tu může absolvovat pouze ten student, kterému bude udělen zápočet. Zápočet je udělen za schválenou písemnou práci. Zkouška proběhne formou testu. Test bude obsahovat pět otevřených otázek. Student dostane za každou otázku 2 body, pokud na ni odpoví zcela správně. 1 bod dostane tehdy, pokud na ni odpoví s menšími chybami nebo nezodpoví celou otázku, ale jen její větší část. Pokud student odpoví chybně nebo budou v odpovědi sice některé správné údaje, ale také výrazné nedostatky, ze kterých bude zřejmé, že student dané problematice nerozumí, dostane 0 bodů. Podmínky pro vypracování zápočtové písemné práce: 1. Práci student odevzdá nejméně 10 dní před zkouškou, nejpozději však 25. května 2018. Termín nebude prodloužen! Práce lze odevzdávat od 25. dubna 2018. Upozornění: Připravte se na to, že práce může být vrácena k drobným či větším úpravám. Termín odevzdání vrácené práce je pak prodloužen do 31.května 2018. 2. Práce bude mít velikost nejméně 9 000 znaků, ne však více než 12 000 znaků (včetně mezer). Do rozsahu se započítává pouze čistý text bez titulní strany, seznamu literatury, životopisných údajů o zvolených autorech (ty v práci vůbec nemusí být), úvodu a závěru, pokud nepřinášejí nic argumentačně odlišného od toho, co je v textu samotné eseje (takové úvody a závěry v práci být vůbec nemusí). 3. Práce bude ve formátu docx, doc nebo rtf. Neodevzdávejte práce ve formátu pdf (nelze zjistit počet znaků). Dokument bude mít v názvu jméno studenta! Při psaní doporučuji vypnout automatické opravy pravopisu. 4. Téma si student vybere z nabízených okruhů, když zvolí dva až tři (ne více, ne méně!) myslitele a porovná jejich myšlenky pozn. Madison, Hamilton a Jay jsou pro tento případ považování za jednoho autora, tzv. Federalistu. Volit si může pouze ty myslitele, kterým byla věnována přednáška. 5. Práce bude obsahovat vlastní zhodnocení myšlenek jednotlivých autorů, popř. porovnání se současnou nebo nedávno minulou politickou situací (ať již vnitropolitickou či mezinárodní). Práce nemá být popisem přečtených knih, "čtenářským deníkem" v podobě výpisků z knih, ani referátem o těchto knihách. 6. Student musí čerpat a citovat z děl uvedených v seznamu literatury. Sekundární literatura je pokládána pouze za pomocnou. 7. Esej bude obsahovat seznam použité literatury a řádně uvozovkami označené citace z použité literatury s plným bibliografickým údajem, včetně čísla stránky, ze které student cituje. Esej musí obsahovat alespoň pět přímých citací z primární literatury (tj. z děl probíraných autorů), přičemž student musí citovat všechny zvolené autory primární literatury (tj. není nutno citovat autory sekundární literatury). Zvolené citáty musí charakterizovat povahu fenoménů, které kniha popisuje. Do seznamu citací nejsou započítávány obecné definice, historické údaje, tvrzení obecně známého či popisného charakteru typu "je známo, že Francouzi neradi mluví anglicky" či "roční příjem z těchto návštěv dosahoval až 400 liber, což znamená překvapivě vysoký počet 96 000 návštěv za rok" atp. 8. Nevyhovující eseje, ať již po formální nebo obsahové stránce, budou vráceny k přepracování. Důvodem k vrácení práce je i nadměrný počet pravopisných chyb a překlepů. 9. Bude-li práce vykazovat známky plagiátorství, nebude studentu udělen zápočet a nebude tak moci předmět zakončit. Plagiátorství může být i důvodem pro ukončení celého studia. Za plagiát je považována taková práce, kde budou nepřiznané citace z jiných zdrojů či která se bude obsahem, způsobem argumentace a výběrem citací nápadně podobat starším písemným pracím. 10. Práce bude odevzdána skrze "odevzdávání prací" v IS STAG. |
| Doporučená literatura |
|
| Studijní plány, ve kterých se předmět nachází |
| Fakulta | Studijní plán (Verze) | Kategorie studijního oboru/specializace | Doporučený semestr | |
|---|---|---|---|---|
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Politologie a evropská studia (2015) | Kategorie: Sociální vědy | 2 | Doporučený ročník:2, Doporučený semestr: Letní |