|
Vyučující
|
-
Perutka Lukáš, Mgr. Ph.D.
-
Peřinová Markéta
|
|
Obsah předmětu
|
Program: 1. Úvod 2. Příčiny a praktické problémy vystěhovalectví 3. Migrační trasy a cestování 4. Spojené státy a jejich imigrační politika 5. Český Texas 6. České Chicago 7. Český středozápad USA 8. Český New York 9. Česká Kanada 10. Čeští emigranti v Latinské Americe 11. Církev a emigrace 12. Čeští krajané a odboj 13. Exil po druhé světové válce
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující práce ve skupinách
- Účast na výuce
- 30 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 15 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 15 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Seminář je základním přehledem problematiky českého vystěhovalectví na americký kontinent, které mělo od 17. století individuální a od roku 1848 masový charakter. Představeny budou nejen nesnáze, které emigranty provázely při vyřizování povolení, nebo na cestě, ale i při jejich usazování v nové zemi. Důraz bude kladen také na historický vývoj a současnou situaci české kolonie ve významných oblastech jako byl Texas, Chicago nebo New York. Každé území má totiž své zvláštnosti. Na samotný závěr pak bude porovnána situace vystěhovalců ve Spojených státech a jiných zemích regionu jako byly Kanada, Argentina, Brazílie nebo Mexiko.
Po absolvování kurzu by studenti měli získat základní představu o migračním procesu mezi Českými zeměmi a americkým kontinentem. Měli by se orientovat nejen v trendech a trasách, ale rovněž získají přehled o společenském postavení krajanů za oceánem. Jejich život bude přiblížen z různých úhlů: politická aktivita, identita a asimilace, jazyk, literatura, vydavatelská činnost, náboženství, společnost, tradice a zvyky. Tyto teoretické poznatky by pak studenti měli uplatnit při psaní encyklopedických hesel o krajanské komunitě a díky tomu tak vytvořit přehledovou mapu české emigrace za oceánem.
|
|
Předpoklady
|
U studentů se předpokládá základní faktografická znalost dějin 19. století.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Seminární práce
Poslech podcastů a diskuze o nich v hodině - 30 % První encyklopedické (wiki) heslo (rozsah 2 normostrany) - 20 % Druhé encyklopedické (wiki) heslo - 20 % Prezentace jednoho z hesel (mx. 10 minut) - 30 % V rámci zpracování hesel studenti mohou využít digitalizovaný krajanský tisk, či archiv exilového centra v Olomouci.
|
|
Doporučená literatura
|
|