Předmět: Sídelní archeologie lovecko-sběračských populací

« Zpět
Název předmětu Sídelní archeologie lovecko-sběračských populací
Kód předmětu KHI/6SALS
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 5
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinně-volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Novák Martin, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
1. - 13. Studentům budou postupně představována jednotlivá témata současné sídelní archeologie z teoretického a metodického hlediska a jejich aplikace pro potřeby paleolitického výzkumu: historický kontext, základní teoretické modely, etnoarcheologické a experimentální analogie, roviny sídelně-archeologického výzkumu - vztah lokalit k přírodnímu prostředí, potravinovým a surovinovým zdrojům, sledovaní vnitřního vývoje a uspořádání lokalit, celková organizace sídelního areálu apod., formování archeologických situací, metody prostorové analýzy, interpretace archeologického záznamu z hlediska latentních a evidentních prostorových struktur.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
  • Účast na výuce - 52 hodin za semestr
  • Příprava na zkoušku - 25 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 50 hodin za semestr
Výstupy z učení
Přednášky se zaměří na témata současné sídelní archeologie v rámci výzkumu paleolitu a mezolitu, kde se těžiště zájmu přenáší ke komplexnímu zhodnocení lokalit v kontextu vnitřní struktury sídliště, vztahům k ostatním sídlištím v rámci jednoho sídelního areálu, na studium struktury celého osídlení jako i na studium sídelních strategií v krajině. Analýzy takových prostorových struktur a vztahů vycházejí z teoretického předpokladu, že rozložení archeologických lokalit, objektů nebo artefaktů není v krajině náhodné, ale je následkem lidských aktivit a do jisté míry tak odráží lidské chování a myšlení v minulosti. Současně je projevem lidské adaptace na přírodní a sociální prostředí. Prostorová analýza si proto vytváří vlastní metody a uplatňuje teoretické modely, které se vztahují výlučně na paleolitické populace lovců-sběračů a nelze je použít na populace mladšího pravěku, s jejichž příchodem se celkové vnímaní a využívaní sídelního prostoru změní. Jako základní metodický problém se zde jeví statický charakter současného archeologického záznamu a dynamický charakter společnosti, která jej v minulosti vytvářela. Proto jsou při jeho analýze a interpretaci využívány i pozorování z oblasti etnoarcheologie (pozorování sídlišť a aktivit současných lovecko-sběračských a nomádských společností) nebo experimentální archeologie.
Orientace ve studované problematice, schopnost analyzovat a interpretovat paleolitický a mezolitický výzkum z hlediska prostorových struktur a sídelních strategií, kriticky zhodnotit jednotlivé vědecké hypotézy a přístupy, přehled o aktuální literatuře k dané problematice.
Předpoklady
Základní orientace v evropském paleolitu a mezolitu (chronologie, kulturní vývoj, materiální kultura), je doporučeno absolvování předmětu Metody a interpretace paleolitického výzkumu v 1/LS.

Hodnoticí metody a kritéria
Analýza výkonů studenta

Účast na výuce (52 hodin = 2 kredity); studium informačních zdrojů (50 hodin = 2 kredity); příprava na kolokvium (25 hodin = 1 kredit).
Doporučená literatura
  • Binford, L.R. (1978). Nunamiut Ethnoarchaeology. New York.
  • Blankholm, H.P. (1991). Intrasite Spatial Analysis in Theory and Practice. Aarhus.
  • Clarke, D.L. (ed.). (1977). Spatial Archaeology. London - New York - San Francisco.
  • Cziesla, E. (1990). Siedlungsdynamik auf steinzeitlichen Fundplätzen: Methodische Aspekte zur Analyse latenter Strukturen. Bonn.
  • Gaudzinski-Windheuser, S.; Jöris, O.; Sensburg, M.; Street, M.; Turner, E. (eds.). (2011). Site-internal spatial organization of hunter-gatherer societies: Case studies from the European Palaeolithic and Mesolithic.. Mainz.
  • Hietala, H.J. (ed.). (1984). Intrasite Spatial Analysis in Archaeology. Cambridge.
  • Hodder, I.; Orton, C. (1976). Spatial Analysis in Archaeology. Cambridge.
  • Chang, K.C. (ed.). (1968). Settlement archaeology. Palo Alto.
  • Kroll, E.M.; Price, T.D. (eds.). (1991). The interpretation of archaeological spatial petterning. New York - London.
  • Leroi-Gourhan, A.; Brézillon, M. (1972). Fouilles de Pincevent: Essai d'analyse ethnographique d'un habitat magdalénien. Paris.
  • Stapert, D. (1989). Rings and sectors: Intrasite spatial analysis of Stone Age sites. , Palaeohistoria 31.
  • Svoboda, Jiří. (2009). Čas lovců. Aktualizované dějiny paleolitu.. Brno.
  • Whallon, R. (1973). Spatial Analysis of Palaeolithic Occupation Areas. London, C. Renfrew (ed.): The explanation of culture change: the models in prehistory.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Archeologie (2019) Kategorie: Obory z oblasti historie 2 Doporučený ročník:2, Doporučený semestr: Zimní