1) úvod: co jsou dezinformace a proč se jimi zabývat, když každoročně vznikají desítky tisíc článků - naznačení některých mezer ve výzkumu 2) komplexita fenoménu dezinformací - tři základní aspekty a nedostatky jednoduché definice 3) dominantní psychologicko-epistemologické pojetí dezinformací I. část 4) dominantní psychologicko-epistemologické pojetí dezinformací II. část 5) populární způsoby řešení problému negativního vlivu dezinformací 6) nedostatky dominantní koncepce dezinformací a populárních strategií 7) korigující vhledy disciplín zkoumajících sociální, politický a kulturní aspekt dezinformací (sociální psychologie, sociální epistemologie, politická teorie atd.) 8) nutnost nového paradigmatu: dezinformace nejsou jen vadný obsah, kterému uvěří epistemicky nesprávně fungující mysl 9) příklad syntetického, filosofického zkoumání dezinformací - Levyho teorie "Bad Beliefs" 10) Meze (Levyho) sociální epistemologie 11) Politické teorie dezinformací - opravdu žijeme v éře post-pravdy? 12) Možné směry dalšího (filosofického) zkoumání dezinformací Literatura: Anderau, G. (2021). Defining fake news. Kriterion - Journal of Philosophy, 35(3), 197-215. Cassam, Q. (2020). Konspirační teorie. Filosofia. Dentith, M. R. X. (2016). The problem of fake news. Public Reason, 8(1-2), 65-79. Farkas, J., & Schou, J. (2024). Post-truth, fake news, and democracy. Routledge. Jaster, R., & Lanius, D. (2018). What is fake news? Versus, 127(2), 207-227. Kalpokas, I. (2019). A political theory of post-truth. Palgrave Macmillan. Levy, N. (2022). Bad beliefs: Why they happen to good people. Oxford University Press. Milligan, T. (2019). Pravda v době populismu. Filosofia. Moser, K. (2024). Fake news in contemporary science and politics. Palgrave Macmillan. Pecka, V. (2023). Továrna na lži: Výroba klimatických dezinformací. Alarm / Utopia Libri. Simons, G., & Manoilo, A. (2021). The what, how and why of fake news: An overview. World of Media: Journal of Russian Media and Journalism Studies, 2, 35-55. Van der Linden, S., et al. (2023). Using psychological science to understand and fight health misinformation. American Psychological Association. Zimdars, M., & McLeod, K. (Eds.), (2020). Fake news: Understanding media and misinformation in the digital age. MIT Press.
|
Dezinformace patří mezi nejvýznamnější výzvy současnosti, kterou někteří autoři označují jako "post-faktickou" dobu nebo "éru post-pravdy". Ačkoli jsou tyto diagnózy z mnoha důvodů problematické a ačkoli je obtížné přesně měřit přímý dopad dezinformací na jednotlivá lidská přesvědčení a jednání, jejich širší vliv na politickou debatu, veřejné zdraví nebo environmentální otázky je doložen rozsáhlým empirickým výzkumem. Problematika dezinformací tak v posledních letech podnítila vznik rozsáhlé mezioborové literatury čítající každoročně desetitisíce odborných publikací. Tento kurz bude úvodem do filosofického zkoumání dezinformací, jenž bude na tento širší kontext dosavadního interdisciplinárního bádání navazovat. Jeho cílem bude naznačit komplexitu fenoménu dezinformací, ukázat, jak k němu přistupují různé disciplíny, a promyslet specifickou roli, kterou může při jeho analýze sehrát filosofie.
Získání orientace v současném tématu, uvedení do aplikované filosofie, kritické myšlení.
|