|
Vyučující
|
-
Otřísal Pavel, prof. Ing. Ph.D., MBA
-
Brunclík Jan, Mgr. Ing.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Zajišťování obrany státu 2. Povinnosti při zajišťování obrany státu, plánování obrany státu a operační příprava státního území 3. Ozbrojené síly ČR, krajská vojenská velitelství, použití Armády ČR při řešení mimořádných událostí nevojenského charakteru, branná povinnost a záloha ozbrojených sil 4. Orgány zajišťování obrany státu a systém rozhodování 5. Mobilizace a mobilizační přípravy 6. Lidské, věcné a materiální zdroje pro zajišťování obrany státu 7. Hospodářské a infrastrukturní zabezpečení obrany státu 8. Kolektivní obrana a podpora spojeneckých sil 9. Civilně-vojenská spolupráce a podpora civilních orgánů ozbrojenými silami 10. Ochrana obyvatelstva a základní pravidla ochrany osob při ozbrojeném konfliktu 11. Integrační řešení modelové situace zajišťování obrany státu
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Projekce (statická, dynamická), Aktivizující práce ve skupinách
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 10 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 20 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je poskytnout studentům základní odbornou orientaci v problematice zajišťování obrany České republiky, seznámit je s právními, strategickými, institucionálními a organizačními principy fungování obranného systému státu a rozvinout schopnost porozumět vzájemným souvislostem mezi obrannou politikou, obranným plánováním, činností ozbrojených sil a zapojením civilních orgánů a dalších subjektů do přípravy a realizace opatření k zajištění obrany státu. Předmět se zaměřuje na postavení obrany v bezpečnostním systému České republiky, základní principy obranné politiky a význam členství České republiky v NATO a Evropské unii pro zajišťování obrany státu. Pozornost je věnována působnosti ústavních orgánů, orgánů veřejné správy a dalších subjektů, systému rozhodování a obranného plánování, operační přípravě státního území a základním mechanismům národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu. Součástí předmětu je rovněž problematika ozbrojených sil České republiky, postavení a úkolů Armády České republiky a krajských vojenských velitelství, branné povinnosti, zálohy ozbrojených sil, mobilizace a mobilizačních příprav. Další obsahovou oblast tvoří plánování a zabezpečování lidských, věcných, materiálních, hospodářských a infrastrukturních zdrojů potřebných pro obranyschopnost státu, včetně souvisejících povinností orgánů veřejné moci, právnických a fyzických osob. Studenti se seznamují se základními principy kolektivní obrany, podporou spojeneckých sil na území České republiky a civilně-vojenské spolupráce. Pozornost je věnována také možnostem a limitům použití ozbrojených sil při řešení mimořádných událostí nevojenského charakteru, součinnosti Armády České republiky s civilními orgány a složkami integrovaného záchranného systému a základním principům ochrany civilního obyvatelstva při ozbrojeném konfliktu v kontextu mezinárodního humanitárního práva. Důraz je kladen na schopnost studentů orientovat se v relevantních právních, strategických, koncepčních a plánovacích dokumentech, rozlišovat kompetence jednotlivých aktérů a posuzovat jejich vzájemné vztahy při zajišťování obrany státu. Prostřednictvím případových studií a modelových situací studenti aplikují získané poznatky při identifikaci příslušných orgánů a subjektů, základních plánovacích nástrojů, potřebných zdrojů a odpovídajících obranných opatření. Rozvíjejí schopnost analyzovat jednoduché scénáře zhoršování bezpečnostní situace, posuzovat souvislosti mezi vojenskými a civilními prvky systému obrany státu a odborně zdůvodňovat navržené postupy. Předmět tak rozšiřuje odborné znalosti studentů v oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a vytváří předpoklady pro porozumění úloze obrany státu v širším kontextu bezpečnostního vzdělávání.
Po absolvování předmětu student: 1. Vysvětlí postavení zajišťování obrany státu v bezpečnostním systému České republiky, charakterizuje základní principy obranné politiky a orientuje se v relevantních právních, strategických a koncepčních dokumentech. 2. Vysvětlí význam členství České republiky v NATO a Evropské unii pro zajišťování obrany státu a charakterizuje základní principy kolektivní obrany a plnění spojeneckých závazků. 3. Rozliší působnost ústavních orgánů, orgánů veřejné správy a dalších subjektů při zajišťování obrany státu, charakterizuje jejich základní kompetence a vysvětlí jejich vzájemné vztahy v systému rozhodování a řízení obrany. 4. Charakterizuje systém obranného plánování a operační přípravy státního území, vysvětlí jejich účel, základní nástroje a význam pro připravenost a obranyschopnost České republiky. 5. Rozliší základní složky ozbrojených sil České republiky, charakterizuje postavení a úkoly Armády České republiky a krajských vojenských velitelství a vysvětlí základní principy branné povinnosti a systému záloh ozbrojených sil. 6. Vysvětlí základní principy mobilizace a mobilizačních příprav, charakterizuje jejich organizační souvislosti a objasní návaznost mobilizačních opatření na personální, materiální a další zabezpečení obrany státu. 7. Popíše základní způsoby zajišťování lidských, věcných a materiálních zdrojů pro potřeby obrany státu, rozliší související povinnosti orgánů veřejné moci, právnických a fyzických osob a vysvětlí jejich význam pro zabezpečení obranných opatření. 8. Vysvětlí význam hospodářského a infrastrukturního zabezpečení pro obranyschopnost státu, charakterizuje úlohu vybraných hospodářských a infrastrukturních kapacit a identifikuje základní vazby mezi vojenskými a civilními prvky obranného systému. 9. Vysvětlí účel a základní principy Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu, charakterizuje jeho postavení v systému obranného plánování a rozhodování a objasní jeho vazbu na alianční mechanismy reakce na krize. 10. Posoudí možnosti, podmínky a limity použití Armády České republiky při řešení mimořádných událostí nevojenského charakteru, vysvětlí základní principy civilně-vojenské spolupráce a charakterizuje součinnost ozbrojených sil s civilními orgány a složkami integrovaného záchranného systému. 11. Vysvětlí základní principy ochrany civilního obyvatelstva a civilních objektů při ozbrojeném konfliktu, charakterizuje význam mezinárodního humanitárního práva a objasní základní souvislosti jeho uplatňování při zajišťování obrany státu. 12. Analyzuje jednoduchou modelovou situaci související se zajišťováním obrany státu, identifikuje příslušné orgány a další relevantní subjekty, určí základní právní a plánovací nástroje a potřebné zdroje, posoudí souvislosti mezi vojenskými a civilními prvky systému obrany a odborně zdůvodní navržený postup. Předmět přispívá především k rozvoji kompetence KRAAU 1.1 - Rozumím vyučovaným oborům a dále se v nich rozvíjím, zejména prostřednictvím osvojování, interpretace a aplikace odborných poznatků o právním, institucionálním, plánovacím a organizačním systému zajišťování obrany České republiky.
|
|
Předpoklady
|
Předmět nemá stanovené prerekvizity, korekvizity ani ekvivalence. Je zařazen do druhého ročníku studia a nevyžaduje předchozí absolvování konkrétního odborného předmětu ani specializované znalosti z oblasti obranného plánování, mobilizace nebo zajišťování obrany státu. Obsahově navazuje na obecnou orientaci v bezpečnostním systému České republiky, fungování veřejné správy a ochraně obyvatelstva, kterou si studenti postupně osvojují v průběhu studia. Tyto poznatky dále rozvíjí v oblasti právního a institucionálního rámce obrany státu, působnosti ozbrojených sil, obranného plánování, mobilizačních opatření, zabezpečování zdrojů a civilně-vojenské spolupráce. Vytváří tak odborný základ pro porozumění organizaci a zabezpečování obrany České republiky a aplikaci získaných poznatků při řešení modelových situací.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemný test
1. Podmínkou úspěšného absolvování předmětu je vykonání zkoušky, která ověřuje dosažení stanovených výsledků učení, zejména porozumění právním, strategickým, institucionálním, organizačním a plánovacím principům zajišťování obrany České republiky a schopnost aplikovat získané poznatky při řešení konkrétních odborných nebo modelových situací. 2. Student při zkoušce prokáže orientaci v právním a institucionálním systému zajišťování obrany státu, základních principech obranné politiky a kolektivní obrany, působnosti příslušných orgánů veřejné moci, úkolech ozbrojených sil, systému obranného plánování a operační přípravy státního území. Součástí ověřovaných znalostí jsou rovněž mobilizace a mobilizační přípravy, branná povinnost, zabezpečování lidských, věcných, materiálních, hospodářských a infrastrukturních zdrojů, civilně-vojenská spolupráce a základní principy ochrany civilního obyvatelstva při ozbrojeném konfliktu. 3. Součástí zkoušky je ověření schopnosti aplikovat získané poznatky při řešení jednoduché modelové situace související se zajišťováním obrany státu. Student na základě zadaného scénáře identifikuje charakter situace, určí příslušné orgány veřejné moci a další relevantní subjekty, rozliší jejich kompetence, identifikuje základní právní a plánovací nástroje, posoudí potřebu zapojení lidských a věcných zdrojů a odborně zdůvodní navržený postup. Modelová situace může být zadána a vyhodnocena písemně nebo ústně podle zvolené formy zkoušky. 4. Zkouška může mít písemnou, ústní nebo kombinovanou formu podle charakteru ověřovaných výsledků učení. Konkrétní podobu, organizaci a hodnoticí kritéria zkoušky, včetně způsobu ověření aplikace poznatků na modelovou situaci, stanoví vyučující předmětu a zveřejní je studentům předem v souladu s platným Studijním a zkušebním řádem Univerzity Palackého v Olomouci. 5. Při ověřování výsledků učení jsou respektována přiznaná opatření pro studenty se specifickými potřebami.
|
|
Doporučená literatura
|
-
BAXA, Fabian, Josef MELICHAR, František MIČÁNEK, Zdeněk PETRÁŠ, Josef PROCHÁZKA a Dalibor PROCHÁZKA. (2018). Obranné plánování: plánování za nejistoty. Praha.
-
ČESKO. Nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu. 2017.
-
ČESKO. Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). 2004.
-
KARAFFA, Vladimír, Martin HRINKO, Jaromír ZŮNA a kol. (2022). Vybrané kapitoly o bezpečnosti. Praha.
-
MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Aktuální strategické, koncepční, metodické a studijní materiály zveřejněné vyučujícím prostřednictvím LMS Moodle. .
-
TŮMA, Miroslav, Josef JANOŠEC a Josef PROCHÁZKA. Obranná politika Československé a České republiky (1989?2009). Praha. 2009.
|