Předmět: cbrn události 2

« Zpět
Název předmětu cbrn události 2
Kód předmětu KAT/CBR2
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu nespecifikována
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 3
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu nespecifikováno
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Otřísal Pavel, prof. Ing. Ph.D., MBA
Obsah předmětu
1. Úvod do předmětu a historické aspekty jaderných zbraní 2. Základy radioaktivity a vlastnosti radionuklidů 3. Druhy ionizujícího záření, jeho interakce s hmotou a základní dozimetrické veličiny 4. Účinky ionizujícího záření na člověka a základní expoziční cesty 5. Radioaktivní látky a zdroje ionizujícího záření v průmyslu a dalších oblastech 6. Jaderná energie, jaderná zařízení a základní typy radiačních a jaderných událostí 7. Radiologické zbraně a radiologické hrozby 8. Jaderné a radiologické zbraně, jejich účinky a novodobé vývojové trendy 9. Ochrana obyvatelstva před účinky ionizujícího záření, radiologických a jaderných událostí 10. Základy dekontaminace-dezaktivace

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Projekce (statická, dynamická)
  • Účast na výuce - 26 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 10 hodin za semestr
  • Semestrální práce - 20 hodin za semestr
  • Příprava na zápočet - 6 hodin za semestr
  • Příprava na zkoušku - 22 hodin za semestr
Výstupy z učení
Cílem předmětu je poskytnout studentům odborné znalosti a dovednosti potřebné k porozumění radiačním a jaderným hrozbám v rámci CBRN událostí, k posuzování jejich možných důsledků a k uplatňování základních principů ochrany obyvatelstva před účinky ionizujícího záření a radioaktivní kontaminace. Předmět navazuje na znalosti získané v předmětu CBRN události 1 a dále rozvíjí schopnost studentů analyzovat mimořádné a bezpečnostní situace spojené s nebezpečnými látkami a zbraněmi hromadného ničení. Předmět se zaměřuje na historické souvislosti vzniku, vývoje a použití jaderných zbraní, základní principy radioaktivity, vlastnosti radionuklidů, druhy ionizujícího záření a jejich interakce s hmotou. Pozornost je věnována základním dozimetrickým veličinám, biologickým účinkům ionizujícího záření na člověka, cestám expozice a rozlišení vnějšího a vnitřního ozáření a radioaktivní kontaminace. Součástí předmětu je rovněž problematika radioaktivních látek a zdrojů ionizujícího záření využívaných v průmyslu a dalších oblastech, základních principů jaderné energetiky, funkce jaderných zařízení a charakteristiky vybraných radiačních a jaderných událostí. Samostatná pozornost je věnována radiologickým a jaderným zbraním, jejich účinkům, možným důsledkům a současným vývojovým trendům. Důraz je kladen na analýzu a posuzování rizik spojených s radiačními a jadernými událostmi, identifikaci zdrojů a charakteru ohrožení, rozlišení způsobů expozice a návrh přiměřených opatření k ochraně života a zdraví osob. Prostřednictvím modelových situací studenti aplikují základní zásady radiační ochrany, posuzují možnosti omezení vnějšího a vnitřního ozáření a radioaktivní kontaminace a vysvětlují základní principy dekontaminace, zejména dezaktivace. Současně rozlišují opatření proveditelná jednotlivcem nebo pedagogem od činností vyžadujících zásah odborných složek a zohledňují specifika ochrany osob ve školním prostředí. Předmět současně rozvíjí schopnost vyhledávat, kriticky hodnotit a odborně interpretovat důvěryhodné informační zdroje, samostatně zpracovat a prezentovat vybrané odborné téma a věcně zdůvodnit navržené závěry a postupy. Získané poznatky studenti využívají také při věcně správném, srozumitelném a věkově přiměřeném zprostředkování problematiky ionizujícího záření, radiačních a jaderných hrozeb a zásad bezpečného chování žákům, se zohledněním odpovědnosti pedagoga za jejich ochranu.
Po absolvování předmětu student: 1. Vysvětlí historické souvislosti vzniku, vývoje a použití jaderných zbraní a charakterizuje jejich význam z hlediska bezpečnostních hrozeb a ochrany obyvatelstva. 2. Objasní základní principy radioaktivity a vlastnosti radionuklidů, rozliší jednotlivé druhy ionizujícího záření a charakterizuje jejich základní fyzikální vlastnosti. 3. Vysvětlí základní principy interakce ionizujícího záření s hmotou, charakterizuje vybrané dozimetrické veličiny a interpretuje jejich význam pro hodnocení radiační expozice a ochranu osob. 4. Charakterizuje základní biologické účinky ionizujícího záření na člověka, rozliší vnější a vnitřní ozáření od radioaktivní kontaminace a vysvětlí hlavní cesty expozice organismu radionuklidy. 5. Charakterizuje využití radioaktivních látek a zdrojů ionizujícího záření v průmyslu a dalších oblastech, vysvětlí základní principy jaderné energetiky a funkce jaderných zařízení a rozliší vybrané typy radiačních a jaderných událostí. 6. Rozliší základní typy jaderných a radiologických zbraní, charakterizuje principy jejich působení, možné účinky a důsledky pro obyvatelstvo a vysvětlí současné vývojové trendy v této oblasti. 7. Analyzuje modelovou radiační nebo jadernou událost, identifikuje zdroj a charakter ohrožení, posoudí základní způsoby expozice a vyhodnotí hlavní faktory ovlivňující možné důsledky pro ohrožené osoby. 8. Navrhne přiměřená opatření k omezení vnějšího a vnitřního ozáření a radioaktivní kontaminace, aplikuje základní zásady radiační ochrany a rozliší činnosti proveditelné jednotlivcem nebo pedagogem od postupů vyžadujících zásah odborných složek. 9. Vysvětlí účel a základní principy radiologické dekontaminace, zejména dezaktivace, a posoudí jejich význam při ochraně osob před následky radioaktivní kontaminace. 10. Vyhledá, interpretuje, porovná a kriticky posoudí odborné informace týkající se radioaktivity, ionizujícího záření a radiačních a jaderných hrozeb, rozliší vědecky podložené informace od nepodložených tvrzení a své závěry věcně zdůvodní. 11. Samostatně zpracuje a prostřednictvím interaktivní videoprezentace představí vybrané odborné téma, používá správnou odbornou terminologii, využívá důvěryhodné a řádně citované informační zdroje a věcně zdůvodní zvolený způsob zpracování a formulované závěry. 12. Didakticky transformuje vybranou problematiku ionizujícího záření, radiačních a jaderných hrozeb nebo ochrany před jejich účinky do podoby věcně správného, srozumitelného a věkově přiměřeného sdělení pro žáky a propojí odborný obsah s praktickými zásadami ochrany zdraví a bezpečného chování. Předmět přispívá zejména k rozvoji kompetence KRAAU 1.1 (porozumění odbornému obsahu vyučovaných oborů a jeho další rozvoj), dále kompetence 1.2 (didaktické zprostředkování odborného obsahu žákům a žákyním) a dílčích aspektů kompetence 6.2 (odpovědná práce s informacemi a digitálními nástroji).
Předpoklady
Podmínkou zápisu do předmětu je úspěšné absolvování předmětu CBRN události 1 (KAT/CBRN1 v prezenční formě, resp. KAT/KCBRN1 v kombinované formě studia). Předmět navazuje na odborné znalosti a dovednosti získané v předmětu CBRN události 1, zejména v oblasti CBRN hrozeb, ochrany obyvatelstva, posuzování rizik a základních principů ochranných opatření. Tyto znalosti dále rozvíjí a aplikuje při studiu radioaktivity, ionizujícího záření, radiačních a jaderných událostí, radiologických a jaderných zbraní a ochrany obyvatelstva před jejich účinky.

Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška, Seminární práce, Písemný test

1. Pro úspěšné absolvování předmětu je student povinen účastnit se minimálně 80 % seminární výuky, aktivně se zapojovat do řešení modelových mimořádných a bezpečnostních situací a prakticky orientovaných úkolů, zpracovat individuální seminární úkol a absolvovat závěrečné ověření výsledků učení. Individuální seminární vystoupení je volitelné. 2. Individuální seminární úkol má podobu interaktivní videoprezentace zpracované na zadané téma nebo na vlastní téma předem schválené vyučujícím. Student videoprezentaci vypracuje podle pokynů, metodických návodů a technických požadavků zveřejněných v LMS Moodle. Obsah musí vycházet z odborné literatury a dalších relevantních odborných zdrojů, které jsou jednoznačně identifikovatelné a řádně citované. Hotovou videoprezentaci student ve stanoveném termínu odevzdá prostřednictvím LMS Moodle, kde bude vyučujícím vyhodnocena a v případě potřeby vrácena k dopracování. 3. Při volitelném individuálním seminárním vystoupení student představí zvolené odborné téma, vysvětlí obsahové a metodické pojetí videoprezentace, zdůvodní zvolený způsob zpracování a reaguje na odborné připomínky a dotazy. Hodnocena je zejména odborná a terminologická správnost, aktuálnost tématu, obsahová struktura, srozumitelnost a přehlednost zpracování, vhodnost interaktivních prvků, práce s odbornými zdroji, správnost citací, dodržení stanovených pokynů a případně úroveň ústního vystoupení. 4. V rámci seminářů se studenti zapojují do odborných diskusí a řešení modelových radiačních a jaderných událostí, zejména situací spojených s radioaktivními látkami, zdroji ionizujícího záření, radioaktivní kontaminací a ochranou ohrožených osob. Identifikují zdroj a charakter ohrožení, stanovují priority jednání, navrhují přiměřená ochranná opatření a způsob přivolání odborné pomoci. Přitom využívají relevantní informační zdroje a rozlišují činnosti proveditelné jednotlivcem nebo pedagogem od postupů vyžadujících zásah odborných složek. 5. Závěrečné ověření výsledků učení probíhá formou prezenčního písemného testu v LMS Moodle pod dohledem vyučujícího. Test obsahuje 50 bodovaných uzavřených a doplňovacích položek s jednou správnou odpovědí. Ověřuje znalosti radioaktivity, ionizujícího záření, radioaktivních látek, radiačních a jaderných událostí, radiologických a jaderných zbraní a zásad ochrany obyvatelstva. Vzhledem k návaznosti předmětu zahrnuje také vybrané poznatky z předmětu CBRN události 1. 6. Výsledek 40-50 bodů (80-100 %) je podkladem pro klasifikaci podle předem zveřejněné hodnoticí škály. Při dosažení méně než 40 bodů student absolvuje ústní ověření výsledků učení po předchozí domluvě s vyučujícím a v souladu s pravidly Univerzity Palackého v Olomouci. Aktivní a odborně kvalitní práce v seminářích, případně spojená s individuálním seminárním vystoupením, může být zohledněna při celkovém hodnocení podle předem stanovených kritérií. 7. K průběžnému ověřování znalostí a sebehodnocení mohou studenti využívat dobrovolné cvičné testy v LMS Moodle, které mají formativní charakter a nezapočítávají se do výsledného hodnocení. Podmínky absolvování předmětu a kritéria hodnocení jsou zveřejněny na začátku semestru v LMS Moodle. Při ověřování výsledků učení jsou respektována přiznaná opatření pro studenty se specifickými potřebami.
Doporučená literatura
  • DANIŠ, Stanislav. (2022). Atomová fyzika a elektronová struktura látek. Praha.
  • FIDLER, Jiří. (2026). Putinova triáda. Praha.
  • FLORUS, Stanislav a Pavel OTŘÍSAL. (2015). Konstrukce obličejových masek. Brno.
  • HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY. Vzdělávací moduly zpracované podle Koncepce vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení. 2017.
  • HNATOWICZ, Vladimír. Jaderné zbraně: princip a historie. Praha. 2024.
  • KAVAN, Štěpán, Marek SMETANA a Kateřina TOMANOVÁ. (2020). Ochrana a bezpečnost obyvatelstva při chemické a radiační havárii: safebook. Praha.
  • KEAN, Sam. (2022). Atomoví parchanti: skutečný příběh vědců a špionů, kteří sabotovali snahu nacistů vyrobit atomovou bombu. Praha.
  • LEBEDA, Ondřej. (2022). Podivuhodný svět radionuklidů: od fyziky k medicíně. Praha.
  • MINISTERSTVO VNITRA ? GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. (2017). Bojový řád jednotek požární ochrany. Ostrava.
  • OTŘÍSAL, Pavel a Radim ZAHRADNÍČEK. (2018). Vyhodnocování radiační, chemické a biologické situace: studijní text. Brno.
  • OTŘÍSAL, Pavel. (2019). Nové přístupy k ochraně proti zbraním hromadného ničení v operacích: vysokoškolská učebnice. Brno.
  • PLOKHY, Serhii. (2019). Černobyl: historie jaderné katastrofy. Brno.
  • PODZIMEK, František. (2022). Radiologická fyzika: ochrana před ionizujícím zářením. Praha.
  • RHODES, Richard. (2026). Zrození atomové bomby. Brno.
  • TLAPÁK NAVRÁTILOVÁ, Jana, Jaromír BLÁHA, Jakub HANDRLICA, Ingrid GALOVCOVÁ, Štěpán KOCHÁNEK a Ladislav VESELÝ. (2023). Atomový zákon (č. 263/2016 Sb.): komentář. Praha.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr