|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Vznik sociologie. Tradiční a moderní společnost. 2. Vývoj sociologických přístupů. Sociální skupiny. 3. Sociologie medicíny. Zdraví a nemoc v sociologickém kontextu. 4. Sociologie v medicíně a sociologie medicíny. 5. Sociologie příjemce péče a rodiny. 6. Role a potřeby pacienta 7. Role lékaře a nelékaře. Nerovnost ve zdraví. 8. Medicinalizace a stigmatizace života. 9. Mezioborová spolupráce a konflikty. Zranitelné skupiny v přednemocniční péči.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace), Aktivizující práce ve skupinách, Metody práce s audiovizí
- Domácí příprava na výuku
- 17 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 8 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět seznamuje studenty se základní sociologickou terminologií, uvádí je do sociologického způsobu myšlení a nazírání na zdraví a nemoc ze sociologického pohledu. Student by se měl naučit chápat člověka v sociálně-kulturním kontextu a lépe rozumět fenoménům sociální povahy s důrazem na zdraví a nemoc a využití v konkrétních oblastech sociální reality ve zdravotnictví.
Po absolvování předmětu Sociologie studenti chápou, jak společenské, kulturní a ekonomické faktory ovlivňují zdraví, nemoc a využívání zdravotní péče. Jsou schopni identifikovat sociální determinanty zdraví (např. vzdělání, bydlení, příjem, marginalizace) a porozumět rozdílům v přístupu ke zdraví u různých skupin obyvatel. Umí rozpoznat riziko stigmatizace, diskriminace nebo neporozumění v kontaktu s pacienty z odlišného sociálního nebo kulturního prostředí. Dokáží uplatnit základní sociologické a etické principy při komunikaci, rozhodování a poskytování akutní péče. Chápou roli záchranáře v kontextu systému, komunity i společnosti a přistupují k pacientovi s respektem k jeho individuálnímu i sociálnímu příběhu.
|
|
Předpoklady
|
Předpokladem pro studium předmětu je základní orientace v tom, jak funguje společnost, jaké jsou hlavní typy sociálních skupin a jak společenské normy, hodnoty a stereotypy ovlivňují chování jednotlivců v různých situacích - včetně krizových. Studentka by měla být schopna rozpoznat rozdíly mezi tradičními a moderními společnostmi a chápat význam kulturní, ekonomické a zdravotní nerovnosti. Dále by měla být připravena diskutovat o jevech, jako je stigmatizace, marginalizace, profesionalizace či roli rodiny a komunity v péči o zdraví. Důležitá je schopnost analyzovat situace s ohledem na kontext, komunikovat respektujícím způsobem a reflektovat vlastní postoje v práci s různorodou populací.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Systematické pozorování studenta
Aktivní účast na seminářích a cvičeních - docházka a zapojení do diskusí, práce ve skupinách, reflexe modelových situací.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bártlová, S., Matulay, S. (2009). Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin: Osveta.
-
BÁRTLOVÁ, S. (2005). Sociologie zdraví, nemoci a zdravotnictví. Brno.
-
Boháček, J. (2024). Sociologie. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu.
-
Illich, Ivan. (2012). Limity medicíny: Nemesis medicíny - zaprodané zdraví. Emitos.
-
Jeřábek, Hynek. (2021). Slavné sociologické výzkumy. Praha : Univerzita Karlova.
-
Urban, Lukáš. (2022). Sociologie : klíčová témata a pojmy. Praha : Grada.
|