|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Hlavní témata: I. Blok Vznik sociologie. Tradiční x moderní společnost. II. Blok Vývoj sociologických přístupů. Sociální skupiny. III. Blok Sociologie medicíny. Zdraví a nemoc v sociologickém kontextu. IV. Blok Sociologie v medicíně x sociologie medicíny. V. Blok Sociologie příjemce péče a rodiny. VI. Role lékaře a nelékaře. Nerovnost ve zdraví. Potřeby pacientů. VII. Blok Medicinalizace života
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování, Demonstrace, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
- Domácí příprava na výuku
- 18 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 7 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět seznamuje studenty se základní sociologickou terminologií, uvést je do sociologického způsobu myšlení a nazírání na zdraví a nemoc ze sociologického pohledu. Studenty by se měl naučit chápat člověka v sociálně-kulturním kontextu a lépe rozumět fenoménům sociální povahy s důrazem na zdraví a nemoc a aplikovat do konkrétních oblastí sociální reality ve zdravotnictví.
Po absolvování předmětu Sociologie zdraví a nemoci student chápe vliv společnosti, kultury a sociální struktury na zdraví, nemoc a ošetřovatelskou péči. Umí identifikovat sociální determinanty zdraví a reagovat na specifické potřeby různých skupin pacientů, včetně seniorů, dětí, osob s mentálním onemocněním, migrantů či sociálně znevýhodněných osob. Je schopen vnímat psychosociální kontext onemocnění, podporovat rovný přístup ke zdravotní péči a přispívat ke kultivovanému, respektujícímu a empatickému prostředí. Umí uplatnit základní sociologické principy při komunikaci s pacienty i týmem a chápe roli sestry v širších společenských a komunitních souvislostech.
|
|
Předpoklady
|
Předpokladem ke studiu předmětu Sociologie zdraví a nemoci je základní orientace ve fungování společnosti a zdravotnického systému. Studentka by měla chápat, že zdraví a nemoc nejsou pouze biologické, ale také sociálně a kulturně podmíněné jevy. Měla by být připravena zkoumat, jak sociální faktory (např. vzdělání, příjem, prostředí, rodina) ovlivňují chování pacientů, jejich přístup ke zdraví a využívání zdravotní péče. Nutná je schopnost vnímat rozdílné potřeby jednotlivců a skupin a reflektovat vlastní postoje vůči zranitelným nebo sociálně znevýhodněným pacientům. Důležitá je také schopnost pracovat s odborným textem a zapojit se do diskuse o společenských souvislostech ošetřovatelské praxe.
HUM/VOK03 a zároveň HUM/VOK07
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Písemný test
Absolvování výuky (90%). Ověření získaných znalostí a vědomostí.Průběžné aktivní řešení zadaných úkolů. Zkouška v rozsahu prezentací ve výuce a doporučené literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bártlová, S., Matulay, S. (2009). Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin: Osveta.
-
Bártlová, S. (2002). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Brno: IDVPZ.
-
Boháček, J. (2024). Sociologie. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu.
-
Hamplová, Dana (a kol.). (2014). Rodina a zdraví - jejich vzájemné souvislosti.. Praha: SLON.
-
Illich, Ivan. (2012). Limity medicíny: Nemesis medicíny - zaprodané zdraví. Emitos.
-
Urban, Lukáš. (2022). Sociologie : klíčová témata a pojmy. Praha : Grada.
|