|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Celkový rozsah předmětu je 26 hodin, z toho je 12 kontaktních a 14 hodin nekontaktních. I.Blok Vznik sociologie. Tradiční x moderní společnost. II.Blok Vývoj sociologických přístupů. Sociální skupiny. III.Blok Sociologie medicíny. Zdraví a nemoc v sociologickém kontextu. IV.Blok Sociologie v medicíně x sociologie medicíny. V.Blok Sociologie příjemce péče a rodiny. VI.Role lékaře a nelékaře. Nerovnost ve zdraví. Potřeby pacientů. VII.Blok Medicinalizace života
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace), Aktivizující práce ve skupinách, Metody práce s audiovizí
- Domácí příprava na výuku
- 14 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 12 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět seznamuje studenty se základní sociologickou terminologií, uvést je do sociologického způsobu myšlení a nazírání na zdraví a nemoc ze sociologického pohledu. Studenty by se měl naučit chápat člověka v sociálně-kulturním kontextu a lépe rozumět fenoménům sociální povahy s důrazem na zdraví a nemoc a aplikovat do konkrétních oblastí sociální reality ve zdravotnictví.
Po absolvování předmětu studenti rozumějí vlivu sociálních, kulturních a ekonomických faktorů na zdraví dítěte a rodiny. Jsou schopni identifikovat sociální determinanty zdraví v pediatrické péči, vnímat specifika zranitelných skupin (např. dětí z nízkopříjmových rodin, dětí cizinců, dětí se specifickými vzdělávacími nebo sociálními potřebami) a přizpůsobit komunikaci i přístup k péči. Umí uplatnit sociologické a etické principy v každodenní praxi, rozumí roli rodiny jako klíčového aktéra v procesu péče a jsou schopni podpořit rovný přístup ke zdravotní péči pro děti z různých sociálních prostředí.
|
|
Předpoklady
|
Studenti by měli mít základní orientaci ve fungování společnosti a zdravotního systému, zejména v kontextu péče o děti, dospívající a jejich rodiny. Měli by chápat, že zdraví a nemoc dětí nejsou pouze biologické jevy, ale jsou ovlivněny také sociálním prostředím, rodinnou situací, vzděláním rodičů a kulturními normami. Předpokládá se otevřenost k vnímání sociálních nerovností, schopnost porozumět psychosociálním aspektům péče a ochota reflektovat hodnoty a postoje rodin v odlišných životních situacích. Důležitá je schopnost pracovat s odborným textem a zapojit se do diskuse o roli ošetřovatelské péče v kontextu společnosti.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Systematické pozorování studenta
Absolvování výuky (90%). Ověření získaných znalostí a vědomostí.Průběžné aktivní řešení zadaných úkolů.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bártlová, S., Matulay, S. (2009). Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin: Osveta.
-
Bártlová, S. (2002). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Brno: IDVPZ.
-
Boháček, J. (2024). Sociologie. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu.
-
Hamplová, Dana (a kol.). (2014). Rodina a zdraví - jejich vzájemné souvislosti.. Praha: SLON.
-
Illich, Ivan. (2012). Limity medicíny: Nemesis medicíny - zaprodané zdraví. Emitos.
-
Jeřábek, Hynek. (2021). Slavné sociologické výzkumy. Praha : Univerzita Karlova.
-
Nešporová, Olga. (2021). Homoparentální rodiny. Praha : VÚPSV, v.v.i.
-
Tománek, P. (2021). Rodina v turbulenciách, alebo, O desenzibilizácii rodiny. Brno : Tribun EU, s.r.o.
-
Urban, Lukáš. Sociologie : klíčová témata a pojmy. Praha. 2022.
|