|
Vyučující
|
-
Majeský Luboš, RNDr. Ph.D.
-
Ondřej Vladan, doc. RNDr. Ph.D.
-
Kitner Miloslav, RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
- Úvod do problematiky udržitelné biodiverzity rostlin (pojmy, principy, vztah ke klimatické změně a SDGs). - Význam a funkce rostlinné biodiverzity (ekologická, ekonomická, kulturní hodnota, ekosystémové služby). - Hrozby pro biodiverzitu rostlin (ztráta stanovišť, invaze, klimatická změna, eutrofizace). - Problematika opylovačů (ekologická role, úbytek opylovačů, ochranné strategie, právní rámec). - Národní rámec ochrany přírody (Zákon 114/1992 Sb., AOPK, národní strategie). - Evropská ochrana biodiverzity (Směrnice EU, Natura 2000, Green Deal). - Mezinárodní rámec ochrany rostlin (CBD, CITES, IUCN, FAO, IPBES, globální strategie). - Genetické zdroje a ochrana fytogenofondu (význam, genové banky, ex situ / in situ ochrana). - Biotechnologie v udržitelném zemědělství a ochraně fytogenofondu (in vitro, molekulární markery, NBT, etické otázky). - Agrobiodiverzita a udržitelné využívání rostlin (tradiční plodiny, místní odrůdy, ekologické zemědělství). - Databáze a monitoring biodiverzity (GBIF, Pladias, Red List, GIS aplikace). - Společnost a občanská věda (popularizace, vzdělávání, citizen science, participace veřejnosti).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce (statická, dynamická), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět poskytuje komplexní úvod do problematiky udržitelné ochrany a využívaní rostlinné biodiverzity v národním, evropském a globálním kontextu. Studenti se obeznámí s významem rostlinné diverzity, hrozbami jejího úbytku, legislativními rámci ochrany, jako taky s moderními přístupy využití rostlinných genetických zdrojů, biotechnologií a ochranou opylovačů. Důraz je kladen na praktické a interaktivní formy výuky, práci s reálnými daty a aktivní zapojení studentů do týmových projektů s aplikovatelnými výstupy.
Po absolvování kurzu, by studenti měli být schopni: - chápat ekologické, genetické a společenské aspekty udržitelné biodiverzity rostlin - orientovat se v základních národních i mezinárodních nástrojích ochrany přírody (zákon 114/1992 Sb., směrnice EU, CBD, CITES) - rozumět významu opylovačů a agrobiodiverzity pro stabilitu ekosystémů - ovládat základy ochrany fytogenofondu a využití biotechnologických metod - umět pracovat s databázemi biodiverzity a analyzovat příklady z praxe - dokázat týmově připravit projekt nebo popularizační výstup na téma ochrany rostlin
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemný test, Závěrečný projekt
Aktivní účast na výuce a seminářích - 20%. Týmový projekt + prezentace - 40 %. Závěrečný test - 40 %.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Filip Kolář. (2012). Ochrana přírody z pohledu biologa. Praha : Dokořán.
-
Groom, M. J., Meffe, G. K., & Carroll, C. R. (2006). Principles of conservation biology (3rd ed). Sinauer Associates.
-
Lubomír Nátr. (2006). Rozvoj trvale neudržitelný. Praha : Karolinum, 2005.
-
Ministerstvo životního prostředí. Startegie ochrany biologické rozmanitosti ČR. .
-
Richard B. Primack, Pavel Kindlmann, Jana Jersáková. (2011). Úvod do biologie ochrany přírody2. Praha : Portál, 2011.
|