|
Vyučující
|
-
Duchoslav Martin, RNDr. Ph.D.
-
Mazalová Monika, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Ekologie - definice, postavení v komplexu přírodních věd, členění, nejdůležitější pracovní metody; význam ekologie ve společenské praxi. Hlavní faktory prostředí a jejich dynamika. Organismy jako bioindikátory stanovištních podmínek. Populace, základní charakteristiky populací a jejich vzájemné vztahy: konkurence, trofické vztahy, alelopatie, parazitismus, mutualismus, herbivorie, predace, teritorialismus aj. Ekologická nika, koevoluce. Základní strategie populací. Společenstvo, struktura rostlinných společenstev a její změny v čase. Ekosystém - prostorová a trofická struktura: producenti, konzumenti, destruenti, trofické řetězce a sítě; primární a sekundární produkce ekosystémů. Ekologie fotosyntézy (C3-, C4- a CAM rostliny); vývojové změny ekosystémů (fluktuace, sukcese, cyklické změny), reakce ekosystémů na globální změnu klimatu.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Projekce (statická, dynamická)
|
|
Výstupy z učení
|
Ekologie je vědní obor, který se snaží porozumět dynamice procesů a vztahů v přírodě, zejména pak vztahům mezi organismy a jejich prostředím a organismy navzájem. Pouze znalost a porozumění těchto souvislostí umožňuje chápat, co život a jeho prostředí ohrožuje. Kurz seznámí posluchače s interakcemi, které ovlivňují výskyt a četnost organismů na třech organizačních úrovních (jednotlivý organismus, populace, společenstvo). Jsou diskutovány přesahy a interakce s dalšími obory, se kterými se ekologie překrývá (genetika, fyziologie, etologie, evoluční biologie).
Po absolvování kurzu by student měl být schopen: - Popsat základní termíny a vztahy z jednotlivých oborů moderní ekologie - Vyjmenovat hlavní pracovní metody současné ekologie. - Vyvětlit vzájemnou provázanost mnoha jevů a procesů a nutnost systémového přístupu k jejich studiu na různých úrovních (od lokální, přes regionální až po úroveň globální) - Vyvětlit jak ekologické principy a zákony jsou základem řešení mnoha současných konfliktů v oblasti životního prostředí (např. ekologické havárie), i globálních problémů celého lidstva - Diskutovat o limitech konzumní společnosti, nad svým vlastním životem a životním stylem (z pohledu koncepce udržitelného rozvoje), i nad možnostmi zvýšení ekologického povědomí společnosti
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
znalosti v rozsahu probírané látky
|
|
Doporučená literatura
|
-
Slavíková J. (1982): Ekologie rostlin. - SPN, Praha. Odum E.P. (1977): Základy ekologie. - Academia, Praha. Duvigneaud P. (1988): Ekologická syntéza. - Academia, Praha. Begon, M., Harper, J., Townsend, C.R., 1997: Ekologie. Jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého 949 pp. Losos, B., Gulička, J., Lellák, J., Pelikán, J., 1985: Ekologie živočichů. SPN Praha, 320 s. Vlasák, P., 1986: Ekologie savců. Academia Praha 292 s. Janský, L., 1979: Fysiologie adaptací. Academia Praha, 212 s. .
-
Crawley M. J. (1997). Plant ecology.. Blackwell Science Ltd, London.
-
Grime, J. P. (1979). Plant Strategies and Vegetation Processes. Wiley, Chichester.
-
Chapin III, Stuart F., Matson, Pamela A. & Mooney, Harold A. (2002). Principles of Terrestrial Ecosystem Ecology. Springer.
-
Krebs, Charles. J. ed. (2001). Ecology: the experimental analysis of distribution and abundance. 5th ed. Benjamin Cummings, San Francisco, Boston, New York, etc.
-
Larcher, W. (2003). Physiological Plant Ecology. 4th ed.. Springer, Berlin, Heidelberg, New York, etc.
|