|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Předmět Základní principy designu nových léčiv se zaměřuje na teoretické i praktické aspekty procesu objevování nových účinných látek a jejich uvedení do klinických zkoušek. Předmět si klade za cíl vysvětlit postup při hledání nových strukturních typů léčiv a jejich modifikaci na látky vhodné pro další vývoj (hit-to-lead process). V této souvislosti budou posluchači seznámeni se základními postupy zahrnujícími jak klasické přístupy jako je systematický, náhodný a high-throughput screening, tak i moderními metodikami racionálního návrhu nových farmak založenými na znalosti cílových struktur hrajících klíčovou roli v patogenezi chorob a využití výpočetních postupů pro jejich studium. Z hlediska strukturně aktivitních vztahů (SAR) bude podrobně diskutováno několik témat. Za prvé bude osvětlen význam homologie, alterace uhlovodíkových řetězců a změny meziatomových vzdáleností pro návrh nových strukturních analogů. Za druhé, budou ozřejmeny pojmy izosterie a bioizosterie a jejich význam při optimalizaci farmakodynamických vlastností nově připravovaných látek. Dále se zaměříme na vliv stereochemie na biologickou aktivitu a stereochemii jako zdroj nových biologicky aktivních molekul. A nebudou opomenuty ani konformační vlastnosti sloučenin a jejich vliv na biologickou aktivitu, stejně jako přístupy založené na zjednodušovaní struktury známých léčiv vedoucí k lepším farmakologickým vlastnostem. Opomenuty nezůstanou ani postupy chemické modifikace léčiv vedoucí ke zlepšení farmakokinetického profilu, zejména potlačení jejich nežádoucích vlastností, řešení problémů s jejich rozpustností a biologickou dostupností. Praktické postupy moderní kombinatoriální medicinální chemie budou demonstrovány na vysokorychlostní syntéze v roztoku i na pevné fázi. Pozornost bude dále věnována přípravě knihoven organických látek s potenciálními biologickými účinky a účinným metodám jejich purifikace. Předložené informace budou dokumentovány řadou příkladů a na závěr bude celý proces ozřejměn na léčivech používaných v klinické praxi jako jsou nukleosidová i nenukleosidová antivirotika a cytostatika, moderní psychofarmaka a léčiva používaná v terapii hypertenze.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět si klade za cíl seznámit studenty s praktickými metodikami používanými při návrhu a vývoji nových léčiv a strategiemi vedoucími ke zvýšení nebo pozměnění jejich biologické aktivity.
Studenti by si měli osvojit základní principy a dovednosti moderního designu biologicky aktivních látek a optimalizace jejich struktury.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Předmět je určen pokročilým studentům magisterského studia se zájmem o praktické aspekty návrhu a vývoje léčiv, zejména pak studenty oborů chemie, bioorganická chemie a biochemie.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Abraham, D. J. Burger's. Medicinal Chemistry, Drug Discovery and Development (Sixth edition or Seventh edition) Wiley, New York, 2010..
-
Wermuth, C. G. (2015). The Practice of Medicinal Chemistry, 4th ed.. Elsevier Science.
|