|
Vyučující
|
-
Hajdúch Marián, doc. MUDr. Ph.D.
-
Schadich Ermin, Ph.D.
-
Agrawal Khushboo, Mgr. Ph.D.
-
Drábek Jiří, prof. Mgr. Ph.D.
-
Srovnal Josef, doc. MUDr. Ph.D.
-
Majera Dušana, Mgr. Ph.D.
-
Mistrík Martin, Mgr. Ph.D.
-
Frydrych Ivo, Mgr. Ph.D.
-
Stránská Jana, Mgr. Ph.D.
-
Slavkovský Rastislav, Ing. Ph.D.
-
Ondková Slavomíra, Ing. Ph.D.
-
Varanasi Lakshman, Mgr. Ph.D.
-
Gurský Ján, Mgr. PhD.
-
Hrstka Roman, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Cílem vzdělávání v předmětu Experimentální medicína je osvojení si nejnovějších potřebných teoretických znalostí v oblasti molekulární medicíny, zejména se zaměřením na následující oblasti: Viry (DNA, RNA, retroviry), bakteriofágy- struktura, replikační cyklus, enzymy významné pro chemoterapii, virové a bakteriální infekce, vztah virových a nádorových onemocnění. Kmenové buňky a jejich biomedicínský význam. Molekulární a genetická podstata mutací, Buněčné a molekulární procesy transformované buňky (mutované, zasažené viry, bakteriemi), Molekulární alterace v nádorových buňkách, Citlivost/Resistence transformované buňky k chemoterapii, Molekulární podstata imunity (lymfocyty, imunoglobuliny, MHC, HLA); Využití molekulární biologie v diagnostice; Význam a podstata vybraných laboratorních technik používaných v rutinní praxi.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení
- Domácí příprava na výuku
- 20 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 20 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem vzdělávání v předmětu Experimentální medicína je osvojení si nejnovějších potřebných teoretických znalostí v oblasti molekulární medicíny.
Osvojení si nejnovějších potřebných teoretických znalostí v oblasti molekulární medicíny, zejména se zaměřením na následující oblasti: Viry (DNA, RNA, retroviry), bakteriofágy- struktura, replikační cyklus, enzymy významné pro chemoterapii, virové a bakteriální infekce, vztah virových a nádorových onemocnění. Kmenové buňky a jejich biomedicínský význam. Molekulární a genetická podstata mutací, Buněčné a molekulární procesy transformované buňky (mutované, zasažené viry, bakteriemi), Molekulární alterace v nádorových buňkách, Citlivost/Resistence transformované buňky k chemoterapii, Molekulární podstata imunity (lymfocyty, imunoglobuliny, MHC, HLA); Využití molekulární biologie v diagnostice; Význam a podstata vybraných laboratorních technik používaných v rutinní praxi.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou
80% úspěšnost u zkoušky
|
|
Doporučená literatura
|
-
Časopis Klinická onkologie. vydavatel ČLS JEP - průběžně.
-
Časopis Onkológia. vydavatel: Solen, s.r.o. - průběžně.
-
Další literatura dle aktuálního výběru přednášejících a studentů.
-
Alberts, B. a kol. (2001). Základy buněčné biologie. Espero Publishing, Ústí nad Labem.
-
Kolář Z. a kol. (2003). Molekulární patologie nádorů. Epava, Olomouc.
-
Nečas, O. (2002). Obecná biologie pro lékařské fakulty. HaH 2000.
-
Pecorino L. Molecular Biology of Cancer Mechanisms, Targets, and Therapeutics. Oxford University Press, Velká Británie.
-
Rosypal S. Úvod do molekulární biologie. Grafex, Blansko.
|