|
Vyučující
|
-
Andrysová Pavla, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Koncept prevence a wellbeingu v současné škole - preventivní strategie jako nástroj podpory duševního zdraví a bezpečného prostředí; wellbeing jako základní prevence. 2. Systém poradenské podpory ve škole (ŠPP) - role a kompetence školního metodika prevence, výchovného poradce, školního psychologa a speciálního pedagoga. 3. Externí poradenská podpora (ŠPZ) - spolupráce školy s pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP) a střediskem výchovné péče (SVP); legislativní rámec a metodické pokyny MŠMT. 4. Osobnostně sociální rozvoj jako jádro prevence - rozvíjení sociálních dovedností, emoční inteligence a rezilience žáků jako nástroj prevence rizikového chování. 5. Vedení třídnických hodin se smyslem - metodika vedení reflexe/sebereflexe, komunitních kruhů; budování vztahů a řešení aktuálních témat třídy. 6. Příprava a realizace preventivních aktivit - tvorba smysluplných projektů a programů "na míru" potřebám konkrétní třídy; kritéria efektivity preventivního působení. 7. Klima třídy a diagnostika vztahů - využití sociometrie a pozorování pro včasnou detekci napětí; podpora sounáležitosti a bezpečí. 8. Agrese a šikana jako selhání vztahů - dynamika šikany, stadia a metodika řešení; krizový plán školy při výskytu agrese. 9. Kyberbezpečí a digitální wellbeing - prevence rizik v online prostoru (kyberšikana, netolismus) a výchova k bezpečnému využívání technologií. 10. Látkové a nelátkové závislosti - varovné signály, prevence a postupy školy při podezření na užívání návykových látek. 11. Sebepoškozování a poruchy příjmu potravy - role učitele v první pomoci, komunikace se žákem v krizi a limity intervence učitele. 12. Záškoláctví a skryté záškoláctví - příčiny a systémová řešení ve spolupráci s rodinou a OSPOD. 13. Krizová intervence a posttraumatická péče - postupy při tragických událostech v životě školy; podpora žáků a učitelů v náročných životních situacích.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Grafické a výtvarné činnosti, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět připravuje studenty na včasné rozpoznání a efektivní řešení rizikového chování v prostředí školy. Studenti se učí identifikovat varovné signály rizikových jevů, metodicky navrhovat preventivní aktivity a třídnické hodiny pro posílení bezpečného klimatu a rozvoj sociálních dovedností žáků. Důraz je kladen na aplikaci postupů krizové intervence v souladu s legislativou a metodikami MŠMT, včetně kooperace se školním poradenským pracovištěm. Součástí kurzu je tvorba edukačních materiálů pro podporu wellbeingu a příprava osobního plánu duševní hygieny učitele. Absolvent kriticky reflektuje etické hranice své role a vliv svého komunikačního stylu na pocit bezpečí žáků.
Po absolvování cvičení Prevence rizikového chování a podpora wellbeingu žáka student: - koordinuje preventivní aktivity ve spolupráci se ŠPP a využívá služeb ŠPZ (vazba na Kompetenční rámec: 5.2.2) - projektuje a realizuje smysluplné preventivní programy a třídnické hodiny zaměřené na wellbeing a osobnostně sociální rozvoj žáků (vazba na Kompetenční rámec: 3.3.1, 6.2.1) - identifikuje rané varovné signály rizikového chování a volí adekvátní intervenční strategii v souladu s metodickými pokyny (vazba na Kompetenční rámec: 3.3.2) - aplikuje metody rozvoje sociálních kompetencí žáků jako nástroj pro budování bezpečné, respektující a inkluzivní třídní kultury (vazba na Kompetenční rámec: 3.3.1, 6.2.1) - reflektuje etické a legislativní aspekty práce s rizikovými jevy - sestaví si vlastní plán prevence vyhoření a podpory vlastního duševního zdraví (vazba na Kompetenční rámec: 6.2.1)
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Systematické pozorování studenta, Rozbor portfolia studenta, Závěrečný projekt
Výsledky učení jsou ověřovány skrze komplexní portfolio praktických výstupů, které prokazují připravenost studenta budovat bezpečné klima (v reálném i digitálním prostoru) a adekvátně reagovat na krizové situace. Jednotlivé výstupy jsou hodnoceny dle tabulky předem známých kritérií, přičemž student u každého z nich reflektuje naplnění příslušných indikátorů Kompetenčního rámce (KRAAU). Důraz je kladen na metodickou provázanost úkolů, jejich etické a legislativní ukotvení a bezprostřední využitelnost v pedagogické praxi. 1. Projektový uzel: "Design třídnické hodiny" - Zadání: Student vypracuje podrobný metodický návrh (scénář) jedné třídnické hodiny zaměřené na konkrétní téma wellbeingu (např. budování vztahů, zvládání stresu, řešení konfliktů). - Struktura: Očekávané výsledky učení, cílová skupina, časová dotace, pomůcky, podrobný metodický postup a otázky pro závěrečnou reflexi se žáky. - Formativní prvek: Kriteriální tabulka, kde student zdůvodňuje volbu aktivit vzhledem k věkové skupině, schopnostem žáků a dynamice třídy. 2. Digitální wellbeing: "Edukační post" - Zadání: Tvorba grafického a textového výstupu (postu) pro školní sociální sítě nebo nástěnku. - Obsah: Reakce na preventivní téma (např. kyberšikana, digitální hygiena) s cílem podpořit wellbeing - post musí být formulován srozumitelně pro žáky a nabízet konstruktivní řešení či kontakty na pomoc. 3. Analýza kazuistiky a krizová simulace "První reakce" - Analýza situace: Písemné řešení kazuistiky. Student identifikuje varovné signály rizikového chování a navrhne kroky bezprostřední intervence a spolupráce se ŠPP. - Simulace (Role-play): Praktický nácvik krizového rozhovoru (učitel-žák/rodič). - Metakognitivní nástroj: Reflektivní list krizové intervence - sebehodnocení zvládání vlastních emocí a dodržení metodických/legislativních postupů. 4. Sebehodnoticí portfolio: "Můj wellbeing plán" - Zadání: Osobní strategie prevence vyhoření a podpory vlastního duševního zdraví pro začátek pedagogické praxe.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Němečková K. (2025). Duševní zdraví školních dětí.. Praha.
|