|
Vyučující
|
-
Vaněk Vladimír, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Osobnost učitele a žáka ve vzájemné interakci a očekávání. 2. Atribuce ve školním prostředí. 3. Školní úspěšnost a neúspěšnost. 4. Školní třída jako malá sociální skupina. 5. Psychosociální klima školní třídy a způsoby podpory prosociálního chování žáků. 6. Náročné výchovné situace ve školním prostředí. 7. Postupy ovlivňující nežádoucí chování žáků. 8. Učitel a zvládání zátěže. 9. Komunikace ve škole 10. Syndrom vyhoření 11. Možnosti poradenských služeb ve školách a role pedagogického pracovníka
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody práce s audiovizí
|
|
Výstupy z učení
|
Po absolvování předmětu student*studentka: - vysvětlí vliv osobnosti učitele a žáka na edukační proces a popíše roli atribučních mechanismů v chování účastníků vzdělávání, přičemž kriticky reflektuje vlastní atribuční tendence (vazba na KRAUU: 6.1.1., 3.2.1, 3.2.2.), - definuje školní úspěšnost a neúspěšnost, analyzuje jejich příčiny a navrhne pedagogické přístupy, které podporují rozvoj každého žáka bez ohledu na jeho výchozí předpoklady (vazba na KRAUU: 2.2.1., 2.2.2., 2.3.1., 2.3.2., 2.3.3.), - popíše vznik a rozvoj třídního klimatu, využije teoretické poznatky k podpoře spolupráce žáků a navrhne konkrétní výchovné postupy vedoucí k prosociálnímu chování ve třídě (vazba na KRAUU: 3.1.1., 3.1.2., 3.2.1., 3.2.2.), - identifikuje náročné výchovné situace ve škole, zdůvodní zapojení odborníků při jejich řešení a navrhne postupy eliminující nežádoucí chování žáků s ohledem na příčiny tohoto chování (vazba na KRAUU: 3.1.1., 5.1.1.), - objasní mechanismy vzniku a důsledky šikany a aplikuje tato poznání při navrhování preventivních strategií a intervenčních postupů v konkrétním školním prostředí (vazba na KRAUU: 3.1.1., 3.1.2., 3.1.3., 3.2.1., 3.2.2., 3.2.4.), - popíše zdroje zátěže učitelské profese, navrhne strategie prevence syndromu vyhoření a reflektuje vlastní aktuální míru zátěže a způsoby péče o své duševní zdraví (vazba na KRAUU: 6.3.1., 6.3.2., 6.1.1.).
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
JE3T2 P5ED2LAT Procentuálním vyčíslením se rozumí hodnota jednotlivých forem způsobu ověření výsledků učení. Prezenční forma studia: - písemná a ústní: zkouška (30 %), - aktivní účast ve výuce (20 %), - vytvoření zadaného úkolu: seminární práce na vybrané téma (30 %), - analýza a hodnocení zpracovaného úkolu na základě předem stanovených kritérií (20 %), - samostudium (příprava na kolokviální zkoušku). Kombinovaná forma studia: - písemná a ústní: kolokvium (30 %), - aktivní účast na prezenčních tutoriálech (20 %), - vytvoření zadaného úkolu: seminární práce na vybrané téma (30 %), - analýza a hodnocení zpracovaného úkolu na základě předem stanovených kritérií (20 %), - řízené samostudium distančních opor, synchronní a asynchronní konzultace, samostudium - příprava na kolokviální zkoušku. Individuální studijní plán v prezenční i kombinované formě studia (ISP): - aktivní účast na výuce v minimálním rozsahu 30 %, - vypracování zadaných domácích úloh, - analýza a hodnocení zpracovaných domácích úloh na základě předem stanovených kritérií, - další podmínky budou stanoveny po osobní či písemné dohodě, včetně individuálních podmínek pro splnění požadavků na absolvování předmětu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
BLECHOVÁ, Eva. (2022). Divoké nápady v bezpečném prostředí: průvodce pro týmovou tvořivost.. Brkola, s.r.o., ve spolupráci s Akademií múzických umění v Praze.
-
Bořkovec, M. a kol. Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Praha. 2023.
-
Čáp,J., Mareš,J. Psychologie pro učitele. Praha:Portál, 2003.
-
Dařílek, P., & Kusák, P. (2001). Pedagogická psychologie. Olomouc.
-
Fontana David. (2010). Psychologie ve školní praxi. Praha.
-
Hříbková, L.. (2009). Nadání a nadaní.. Praha.
-
Kolář, M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. 1.vyd. Praha: Portál..
-
LEMROVÁ a kol. (2024). Pedagogická psychologie. Praha.
-
Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie.. Praha.
-
Poschkamp, T. (2013). Vyhoření: rozpoznání, léčba, prevence. Rádce pro pedagogy. Brno.
-
SLAVIN, R., E. (2000). Educational psychology: theory and practice. Boston.
|