|
Vyučující
|
-
Halásová Olga, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do environmentální geografie 2. Přírodní složky životního prostředí a jejich fungování 3. Ekosystémy a krajina 4. Člověk a změny krajiny 5. Klimatická změna a atmosférické problémy 6. Vodní zdroje, půda a biodiverzita 7. Znečištění životního prostředí a odpady
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Semestrální práce
- 25 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 39 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 20 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 40 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 20 hodin za semestr
- Exkurze
- 6 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Hlavním cílem předmětu je seznámit studenty se základními principy environmentální geografie, vzájemnými vztahy mezi přírodními a socioekonomickými složkami krajiny a s hlavními environmentálními problémy současného světa včetně možností jejich řešení na lokální, regionální i globální úrovni. Student po absolvování předmětu bude schopen: - porozumět základním pojmům environmentální geografie a jejich vzájemným souvislostem - vysvětlit vztahy mezi přírodními procesy a činností člověka v krajině - charakterizovat hlavní složky životního prostředí - identifikovat a analyzovat hlavní environmentální problémy - kriticky zhodnotit dopady lidské činnosti na krajinu a navrhnout opatření ke zmírnění jejich negativních dopadů.
Po absolvování předmětu je student způsobilý: - vysvětlit základní principy environmentální geografie a jejich význam pro hodnocení životního prostředí; - posoudit dopady přírodních procesů a lidské činnosti na krajinu a kvalitu životního prostředí; - aplikovat základní geografické přístupy při identifikaci a analýze environmentálních problémů; - využívat geografická data, mapové podklady a environmentální indikátory při řešení odborných úloh; - navrhnout základní opatření podporující ochranu životního prostředí a udržitelné využívání krajiny; - odborně diskutovat aktuální environmentální témata s využitím relevantních vědeckých poznatků.
|
|
Předpoklady
|
Student by měl: - mít základní znalosti fyzické a socioekonomické geografie na úrovni středoškolského vzdělání; - orientovat se v základních přírodovědných disciplínách (ekologie, biologie, geologie, meteorologie a klimatologie) v rozsahu středoškolského učiva; - rozumět základním geografickým pojmům a umět pracovat s mapou; - mít základní schopnost práce s odborným textem, tabulkami, grafy a tematickými mapami; - ovládat základní práci s informačními technologiemi (textový editor, tabulkový procesor, internetové informační zdroje); - být schopen samostatného studia a kritického vyhodnocování informací.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Seminární práce, Písemný test
Student bude znát učivo minimálně v rozsahu přednášek a cvičení. zápočet - minimálně 80% účast na cvičeních - odevzdání všech zadaných úkolů ve stanovených termínech - úspěšné absolvování zápočtového testu zkouška - písemná forma
|
|
Doporučená literatura
|
-
B. Moldan. (2015). Podmaněná planeta. Praha.
-
Cílek, V. a kol. (2024). Krajiny vnitřní a vnější.
-
Daniel, J., Frajer, J., Klapka, P., Halásová, O., Láska, O., Niedźwiedźová, K., Somer, T., Weiszensteinová, J. (2013). Environmentální historie. Brno.
-
H.M. Saxena. (2017). Environmental Geography.
-
L. A. Duram. (2021). Environmental Geography: People and the Environment. USA.
-
Marsh, W. M., Grossa, J. M. Jr. (2002). Environmental Geography : Science, Land Use, and Earth Systems. New York.
-
N. Castree, D. Demeritt, D. Liverman, B. Rhoads (eds.). (2009). A Companion to Environmental Geography.
|