|
Vyučující
|
-
Pavelková Renata, RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Předmět zahrnuje následující tematické okruhy: 1. Základy meteorologie - charakteristika a vlastnosti atmosféry; meteorologické prvky a přístroje; meteorologická data a zdroje dat; základy synoptické meteorologie. 2. Základy klimatologie - základní principy a koncepty klimatologie. 3. Základy hydrologie - vlastnosti vody a její rozložení na Zemi; hydrologický cyklus (koloběh vody) a jeho složky; hydrografie vodních toků a povodí; hydrologická bilance; základy hydrometrie; hydrologická data a zdroje dat; základy limnologie, povrchový a podpovrchový odtok v povodí; vodní zdroje a ochrana vod. 4. Atmosférická rizika, extrémní hydrologické jevy a klimatická změna. 5. Základy oceánografie.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Účast na výuce
- 39 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 20 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 40 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 21 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu Fyzická geografie pro vzdělávání 1 je seznámit studenty se základními fyzickogeografickými zákonitostmi a procesy probíhajícími v atmosféře a hydrosféře, dále základy klimatologie a rozvinout jejich schopnost samostatně pracovat meteorologickými a hydrologickými zdroji informací a reálnými daty. Předmět je prakticky orientován na propojení odborné složky s didaktickou složkou. Studenti se v rámci seminářů naučí ve dvojicích či menších skupinách transformovat vědecká data do podoby obsahové náplně vybraného tématu pro výuku na základní či střední škole. Důležitým cílem je rozvoj schopnosti prezentovat své pedagogické úvahy, podrobovat je společné reflexi a poskytovat konstruktivní zpětnou vazbu kolegům. Předmět naplňuje klíčové kompetence absolventa/absolventky učitelství: - vyučovaný obor a jeho didaktika 1.1 Rozumím vyučovaným oborům a dále se v nich rozvíjím a 1.2 Didakticky zprostředkuji obsah vyučovaných oborů žákům a žákyním - konkrétně kompetence 1.1.1, 1.1.3, 1.2.2, 1.2.3. - profesní spolupráce 5.1 Spolupracuji s kolegy a kolegyněmi ve prospěch žáků a žákyň a společného profesního růstu - konkrétně kompetence 5.1.1.
Absolvent bude po úspěšném absolvování předmětu Fyzická geografie ve vzdělávání 1 schopen aplikovat teoretické poznatky z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a oceánografie při analýze reálných fyzickogeografických procesů a interpretaci environmentálních dat. Na základě těchto znalostí dokáže samostatně i ve skupině transformovat odborný obsah a data do přípravy do vyučování pro potřeby geografického vzdělávání na ZŠ a SŠ a kriticky reflektovat výstupy svých kolegů. Po absolvování předmětu student: - Aplikuje oborové znalosti z fyzické geografie, které se týkají vlastností a procesů v atmosféře, v hydrosféře a oboru klimatologie, při vysvětlování přírodních jevů a procesů v krajině (vazba na Kompetenční rámec: 1.1.1). - Rozumí tomu, jak ve fyzické geografii vzniká vědecké poznání, ovládá metody zpracování dat a při řešení úkolů využívá spolehlivé oborové zdroje informací, které kriticky hodnotí (vazba na Kompetenční rámec 1.1.3). - V rámci didaktické transformace témat z fyzické geografie efektivně vytváří příležitosti pro učení; dokáže na základě reálných dat připravit obsahovou náplň vybraného tématu a navrhnout vhodné informační zdroje a modelové příklady pro výuku na ZŠ/SŠ (vazba na Kompetenční rámec 1.2.2). - Dokáže ve výukovém materiálu zprostředkovat souvislosti mezi fyzickogeografickou teorií, reálnými jevy (např. extrémní hydrologické jevy, nebezpečné jevy v atmosféře) a životní praxí včetně aktuálního dění (např. klimatická změna, sucho a ochrana vod) (vazba na Kompetenční rámec 1.2.3). - Srozumitelně prezentuje navrženou obsahovou náplň výukového tématu ostatním spolužákům. Aktivně se zapojuje do společné reflexe prezentovaných výstupů, poskytuje kolegům konstruktivní zpětnou vazbu a čerpá od nich vzájemnou inspiraci (vazba na Kompetenční rámec 5.1.1).
|
|
Předpoklady
|
Znalosti v rozsahu obecných geografických disciplín bakalářského studia geografie.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Písemná zkouška
Zápočet bude udělen za splnění následujících podmínek: a) vypracování odborné části semináře zaměřené na práci s hydrologickými a meteorologickými daty, aplikaci metod jejich zpracování a interpretaci výsledků (vazba na kompetence: 1.1.3). b) Vypracování didaktické části semináře ve dvojici či menší skupině, která spočívá v přípravě obsahové náplně vybraného tématu z hydrologie nebo klimatologie/meteorologie do výuky na základní či střední škole (vazba na kompetence: 1.2.2, 1.2.3), částečně zaměřené na propojování teorie s reálnými jevy a životní praxí (vazba na kompetence: 1.1.3, 1.2.3) a zapojení studentů do společné reflexe a dávání/přijímání zpětné vazby (vazba na kompetence: 5.1.1). Získaný zápočet ze semináře je podmínkou pro účast na zkoušce. Pro úspěšné absolvování předmětu musí student na základě písemné zkoušky prokázat znalosti a dovednosti v rozsahu přednášek, distanční opory a základní literatury s minimálně 60 % bodovým ziskem. Student prokazuje komplexní porozumění dílčím fyzickogeografickým zákonitostem a schopnost vědecky i didakticky pracovat s poznatky oboru (vazba na kompetence: 1.1.1, 1.1.3, 1.2.2).
|
|
Doporučená literatura
|
-
Barry, R. G., Chorley, R. J. (2003). Atmosphere, Weather and Climate, Eight Edition.
-
Davie, T. (2002). Fundamentals of Hydrology. London.
-
Jones, J. A. A. (1997). Global Hydrology: Processes, Resources and Environmental Management.
-
PAVELKOVÁ CHMELOVÁ, Renata a Jindřich FRAJER. (2013). Základy fyzické geografie 1: hydrologie. Olomouc.
-
Strahler, A. H. Introducing Physical Geography, 6th Edition. 2013.
-
Škarpich, V. (2022). Meteorologie a klimatologie. Ostrava.
-
THURMAN H.V. & TRUJILLO A.P. Oceánografie. 2005, Brno.
-
Trizna, M. (2007). Meteorológia, klimatológia a hydrológia pre geografov. Bratislava.
-
VYSOUDIL, Miroslav. (2013). Základy fyzické geografie 1: Meteorologie a klimatologie. Olomouc.
|