|
Vyučující
|
-
Halásová Olga, Mgr. Ph.D.
-
Lehnert Michal, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Extrémní hodnoty teplot vzduchu (vlny veder, chladu) 2. Požáry 3. Vichřice, orkány, tornáda 4. Extrémní srážkové úhrny 5. Bouře 6. Vysoká sněhová pokrývka, ledovka a náledí 7. Hydrologické odezvy na tocích 8. Suché epizody 9. Sesuvy půdy souvisejících s extrémními přírodními jevy 10. Systémy včasného varování (SIVS, SVRS, atd.) 11. Koncepce environmentální bezpečnosti
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Aktivizující práce ve skupinách
- Účast na výuce
- 10 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou meteorologických a souvisejících hydrologických extrémů a jejich ovlivnění lidskou činností v krajině. V rámci přednášek se studenti seznámí s hydrometeorologickými extrémy a jejich zakotvením v legislativě. Podívají se na ně z pohledu mimořádných událostí či krizových stavů a dále z hlediska dopadů na životní prostředí a kvalitu života se zvláštním zřetelem na území ČR. Ve cvičení se studenti prakticky seznámí s legislativními nástroji a strategickými dokumenty (Systém integrované výstražné služby, krizové řízení, povodňové plány apod.). a to vše v souvislosti s klimatickou změnou a jejím očekávaným vývojem a socioekonomickými dopady.
1. Odborné znalosti - tj. idenfifikace a klasifikace jevů, jejich fyzikalní podstata a propojenost s klimatickou změnou 2. Praktické a metodické dovednosti - tj. student bude umět pracovat interpretovat data, vyhodnocovat hrozby pro konktrétní území ve spojitosti s konkrétním jevem a dále pracovat s historickými daty 3. Obecné a přenositelné způsobilosti - např. krizová komunikace a varování, rozhodování pod tlakem, popř. návrh adaptačních opatření
|
|
Předpoklady
|
U studentů se předpokládá, že mají základní teoretické a vědní povědomí, a to především v předmětech jako je fyzická geografie, matematika a statistika, a dobré je mít i povědomí resp. minimálně středoškolské znalosti v předmětech fyzika a chemie. Předmět také vyžaduje technické a analytické dovednosti, jako je práce s daty a mapami či schopnost interpretace grafů a modelů. Mezi nedílné předpoklady patří i prostorová představivost a systémové myšlení, zájem o aktuální dění a klimatickou změnu či aplikované a kritické myšlení.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška
1. Vstupní požadavky (Prerekvizity) - základní znalosti z předmětů meteorologie, klimatologie, hydrologie a geomorfologie a dále základy matematicko-fyzikálního aparátu 2. Požadavky v průběhu semestru (cvičení) - docházka a aktivní účast na cvičeních - vypracování semestrální prací/projektů - práce se softwarem - zápočtový test 3. Požadavky ke zkoušce (ukončení předmětu) - písemné nebo ústní zkoušení - ověření znalostí v rozsahu přednášek, cvičení a základní literatury
|
|
Doporučená literatura
|
-
Brázdil, R. a kol. (2007). Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. Brno, Praha, Ostrava.
-
Bryant, E. (2005). Natural Hazards 2nd edition. Cambridge.
-
Keller, E. A., DeVecchio, D. E. Natural Hazards Earth's Processes as Hazards, Disasters, and Catastrophes. London. 2019.
-
Kukal, Z., Pošmourný, K. Přírodní katastrofy a rizika: příspěvek geologie k ochraně lidí a krajiny před přírodními katastrofami. Praha. 2005, ISSN 1213-3393.
-
Smith, K. Environmental Hazards Assessing: Risk and Reducing Disaster. London. 2009.
-
Strahler, A. H. Introducing Physical Geography, 6th Edition. 2013.
|