|
Vyučující
|
-
Erlebach Martin, Mgr. Ph.D.
-
Halásová Olga, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do fluviální geomorfologie 2. Pohyb vody v korytech toků 3. Fluviální sedimenty 4. Morfodynamika koryt 5. Vybrané mimokorytové formy 6. Vysokogradientní toky 7. Interakce vodních toků s biotou a člověkem 8. Modelování ve fluviální geomorfologii 9. Řeky a tektonika 10. Revitalizace říčních toků 11. Terénní cvičení - horní tok vybrané řeky 12. Terénní cvičení - střední a dolní tok vybrané řeky
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Pozorování, Demonstrace, Aktivizující práce ve skupinách
- Účast na výuce
- 55 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 8 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Studenti se seznámí s problematikou fluviální geomorfologie se zaměřením na říční procesy např. pohyb vody v korytech toků, fluviální sedimenty, morfodynamiku koryt. Dále se dozví něco o vysokogradientních tocích, vybraných mimokorytových formách. Důraz bude kladen i na interakci vodních toků s biotou a člověkem. Opomenuta nezůstane problematika modelování ve fluviální geomorfologii. Důležitými tématy budou také řeky a tektonika a revitalizace říčních toků.
Student pro účast na předmětu fluviální geomorfologie by měl mít následující způsobilosti: 1. koncepční a teoretické - tj. student musí být schopen propojit poznatky z několika vědních oborů a vidět říční systém v souvislostech (systémové myšlení, prostorově-časová představivost, interdisciplinární syntéza). 2. metodické a technické - tj. moderní fluviální geomorfologie se neobejde bez práce s daty a systémovými nástroji (GIS, interpretace prostorových dat). 3. terénní a praktické - tj. výzkum řek resp. koryt řek probíhá primárně venku, což vyžaduje specifické praktické dovednosti (terénní mapování a geomorfologické pozorování, práce se specifickým vybavením (přístroji), fyzická odolnosti a bezpečnostní povědomí). 4. kritické a aplikační - tj. student by měl umět teorii přenést do praxe, zejména v oblasti ochrany přírody a technických opatření (hodnocení ekologického stavu toků, předvídání rizik (hazard assessment).
|
|
Předpoklady
|
Předpokladem je, že studenti budou mít absolvovány přednášky z předmětů obsahujících hydrologii a geomorfologii. Výhodou bude i absolvování předmětu geoekologie. Pro modelování je pak nezbytné, aby se orientovali v prostředí geografických informačních systémů např. ArcGIS Pro.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška
Studenti by vedle teoretických znalostí (obecná geomorfologie, hydrologie a hydrografie, základy geologie), tedy toho, co by už měli vědět, měli mít dále také metodické a technické dovednosti. Jedná se především o základy práce s GIS (ArcGIS, QGIS apod.), kdy studenti budou analyzovat pomocí digitálních modelů terénu, mapovat říční síť nebo sledovat změny koryta v čase. Dále by měli umět pracovat s mapovými podklady, jakou jsou topografické, geologické, historické mapy či letecké snímky. Z praktických a terénních předpokladů jsou určitě důležité fyzická připravenost a terénní vybavení (vhodné do přírody a k řece, resp. ke kamenitému korytu). Důležitou vlastností je i schopnosti pozorování - tj. umění číst krajinu - rozpoznávat v terénu říční terasy, valy, meandry nebo stopy po povodních. V rámci fluviální geomorfologie se předpokládá, že student bude chápat procesy v čase a prostoru resp. bude mít dobré analytické myšlení.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Andreson, R.S., Anderson, S.P. (2010). Geomorphology: The Mechanics and Chemistry of Landscapes. Cambridge.
-
Galia Tomáš. (2017). Fluviální geomorfologie. Ostrava.
-
Gordon, N. D. et al. (2004). Stream Ecology: An Introduction for Ecologists. Chichester, West Sussex, England.
-
Gupta, A. (2022). Large Rivers: Geomorphology and Management.
-
Hradecký, J. Geomorfologický proces a jeho význam ve fluviální krajině. Říční krajina. 2004.
-
Charlton Ro. Fundamentals of Fluvial Geomorphology. London. 2007.
-
Kondolf, M., Piégay, H. (2016). Tools in Fluvial Geomorphology.
-
Leopold, L., Wolman, G., Miller, J., Wohl, E. (2020). Fluvial Processes in Geomorphology: Second Edition.
-
Máčka, Z., Krejčí, L. (2011). Říční dřevo ve vodních tocích. Brno.
-
Šindlar, M. (2012). Geomorfologické procesy vývoje vodních toků. Hradec Králové.
-
Wohl, E. (2020). Rivers in the Landscape.
|