|
Vyučující
|
-
Netopil Patrik, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Voda na Zemi. Postavení a úkoly hydrologie, stručná historie oboru. Hydrosféra a její složky, globální zásoby vody a jejich rozdělení v čase a prostoru. Hydrologický cyklus a jeho hnací síly. Vodní bilance a její členy. Koloběh vody v podmínkách ČR. 2. Srážky a povrchový odtok. Vznik a typy atmosférických srážek, měření srážkoměry a radarem, srážkové poměry ČR. Vznik povrchového odtoku a faktory, které jej ovlivňují. Infiltrace, retence, intercepce; přímý a základní odtok. 3. Říční systémy a hydrografie ČR. Říční síť, povodí a rozvodnice, řády toků. Morfologie koryta a nivy. Úmoří a hlavní povodí ČR, charakteristika Labe, Odry a Moravy. Průtok, odtokový režim, hydrogram a jeho interpretace. 4. Stojaté vody a vodní nádrže. Vznik a klasifikace jezer, teplotní stratifikace a cirkulace. Jezera a rybniční soustavy ČR. Typy a funkce vodních nádrží, významné nádrže ČR. Eutrofizace a hodnocení ekologického stavu stojatých vod. 5. Podzemní vody. Vznik a výskyt podzemní vody, pásmo provzdušnění a nasycení. Kolektor a izolátor, typy zvodnění (průlinové, puklinové, krasové). Prameny a jejich režim. Hydrogeologické rajóny ČR, podzemní voda jako zdroj pitné vody, znečištění a ochrana. 6. Povodně, sucho a hospodaření s vodou. Typy a příčiny povodní, významné povodňové epizody v ČR. Protipovodňová ochrana technická a přírodě blízká. Typy sucha a jeho projevy v ČR. Vodní hospodářství ČR, Rámcová směrnice o vodě, plánování v oblasti povodí.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Demonstrace, Projekce (statická, dynamická)
- Účast na výuce
- 36 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je poskytnout ucelený vhled do fungování hydrosféry jako propojeného systému a naučit studenty chápat vodu jako spojnici mezi neživou a živou složkou krajiny. Výklad postupuje od globálního oběhu vody a vodní bilance přes srážko-odtokové procesy, říční systémy a hydrografii ČR, stojaté a podzemní vody až k povodním, suchu a hospodaření s vodou. Důraz je kladen na specifickou pozici České republiky na hlavním evropském rozvodí, kde jsou srážky prakticky jediným vstupem vody do území, a na ekologické důsledky hydrologických procesů, od teplotní stratifikace a eutrofizace stojatých vod po zranitelnost podzemních zdrojů. Student získá terminologický a věcný základ pro navazující předměty i schopnost orientovat se v hydrologických datech a v národním a evropském rámci vodní politiky.
Absolvent předmětu rozumí hydrosféře jako propojenému systému. Dokáže vysvětlit, jak fyzikální a chemické vlastnosti vody podmiňují její chování v atmosféře, v půdě, v tocích i ve stojatých vodách, a jak se voda a energie pohybují mezi jednotlivými složkami koloběhu. Na úrovni povodí pracuje se základními hydrologickými veličinami srážkovým úhrnem, výparem, průtokem a zásobou vody. Sestaví z nich vodní bilanci, vysvětlí, čím je v daném území určena, rozliší cesty, kterými se srážka dostává do toku, a z hydrogramu odečte chování povodí. Poznatky vztahuje k území České republiky: orientuje se v její hydrografii a v důsledcích polohy na hlavním evropském rozvodí, vysvětlí odtokový režim toků, teplotní stratifikaci a trofii stojatých vod i podmínky tvorby, jímání a ochrany podzemních vod. Dokáže posoudit povodňovou a suchou epizodu z hlediska jejích příčin, porovnat technická a přírodě blízká opatření podle jejich účinnosti a dopadů na ekosystémy a zasadit je do rámce platné vodní politiky. Vyhledá a kriticky použije veřejně dostupná hydrologická a klimatologická data.
|
|
Předpoklady
|
Předmět nemá stanoveny formální prerekvizity. Předpokládá se obecný přehled v přírodních vědách, zejména ve vědách o Zemi, na úrovni středoškolského studia: základy fyziky (skupenské přeměny, teplo, tlak), chemie (stavba molekuly, roztoky) a fyzické geografie (reliéf, klimatické pásy, orientace v mapě České republiky). Očekává se schopnost pracovat s jednoduchými kvantitativními údaji číst grafy a tabulky, zacházet s jednotkami a provádět řádové odhady. Předchozí znalost hydrologie ani hydrogeologie se nepředpokládá, potřebné pojmy jsou zavedeny v průběhu výuky.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Písemná zkouška, Písemný test
Předmět je zakončen písemnou zkouškou pokrývající celý rozsah přednášené látky. Test kombinuje uzavřené otázky ověřující znalost pojmů a faktů s otevřenými otázkami, které vyžadují vysvětlení procesu, práci s jednoduchým grafickým nebo číselným podkladem (hydrogram, srážkový úhrn, prvky vodní bilance) a doložení souvislosti mezi hydrologickým procesem a jeho ekologickými důsledky. K úspěšnému absolvování je nutné dosáhnout alespoň 60 % bodů. Hodnotí se nejen správnost, ale i schopnost odpověď zdůvodnit a použít odbornou terminologii. Účast na přednáškách není povinná; předpokládá se však samostatná práce s prezentacemi a doporučenou literaturou.
|
|
Doporučená literatura
|
-
BLAŽEK, Vladimír; NĚMEC, Jan a HLADNÝ, Josef, ed. Voda v České republice. Praha. 2006.
-
DAVIE, Tim a QUINN, Nevil W. (2019). Fundamentals of Hydrology. London.
-
DINGMAN, S. Lawrence. (2015). Physical Hydrology. Long Grove.
-
KOPÁČEK, Jiří; HEJZLAR, Josef a RULÍK, Martin. (2020). Voda na Zemi. České Budějovice.
-
KRÁSNÝ, Jiří. (2012). Podzemní vody České republiky: regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. Praha.
-
MOLDAN, Bedřich. (2015). Podmaněná planeta. Praha.
-
MUSY, André a Christophe HIGY. (2011). Hydrology: a science of nature. New York, N.Y.
-
PAVELKOVÁ CHMELOVÁ, Renata a Jindřich FRAJER. (2013). Základy fyzické geografie 1: hydrologie. Olomouc.
-
PENNINGTON, Karrie Lynn a Thomas V. CECH. (2010). Introduction to water resources and environmental issues. New York, N.Y.
-
POKORNÁ, Dana a Jana ZÁBRANSKÁ. (2008). Hydrologie a hydropedologie. Praha.
-
ŘEHÁNEK, Tomáš a Vladislav KŘÍŽ. (2002). Cvičení z hydrologie. Ostrava.
-
TRUJILLO, Alan P. a Harold V. THURMAN. (2017). Essentials of oceanography. Boston. Pearson.
|