|
Vyučující
|
-
Petr Jan, doc. RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1) Úvod do chemie životního prostředí, vztah jednotlivých chemických disciplín k životnímu prostředí. 2) Chemické rovnováhy v životním prostředí - acidobazické rovnováhy, pH, distribuce látek, komplexotvorné rovnováhy, cheláty. 3) Chemické rovnováhy v životním prostředí - srážecí rovnováhy, rozpouštění, oxidačně-redukční rovnováhy, redoxní potenciál, fázové rovnováhy. 4) Základy analytické chemie životního prostředí, interpretace výsledků chemických analýz, jednotky, podmínky měření a omezení závěrů, kritické hodnocení odborné podloženosti tvrzení o chemickém znečištění. 5) Hydrochemie - složení vod, chemická a biochemická spotřeba kyslíku, vybrané anorganické složky vod. 6) Hydrochemie - vybrané organické složky vod, typy vod, pitná voda a její jakost. 7) Chemie atmosféry - složení atmosféry, aerosoly, anorganické polutanty ovzduší. 8) Chemie atmosféry - organické polutanty ovzduší, fotochemické procesy, smog. 9) Chemie geosféry - chemické složení a vlastnosti půd, chemické procesy v půdách, polutanty. 10) Odpady a jejich zpracování, recyklace látek, čištění odpadních vod, toxicita látek, rozlišení nebezpečnosti látek a rizika při konkrétní expozici, principy zelené chemie a udržitelnosti.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Aktivizující práce ve skupinách
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 26 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 38 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními chemickými procesy probíhajícími v jednotlivých složkách životního prostředí, s chováním a přeměnami znečišťujících látek a s možnostmi jejich analytického sledování. Důraz je kladen na porozumění chemickým souvislostem, interpretaci výsledků chemických analýz a kritické hodnocení informací o chemickém znečištění životního prostředí s ohledem na jejich využití v pedagogické praxi.
Student/studentka: 1) Vysvětlí základní chemické procesy ve vodě, půdě a atmosféře a propojí je s transportem a přeměnami znečišťujících látek (KRAAU 1.1.1) 2) Vysvětlí princip vybrané analytické metody a zdůvodní její využití při sledování konkrétního parametru životního prostředí (KRAAU 1.1.1) 3) Interpretuje jednoduché výsledky chemické analýzy, zohlední jednotky a podmínky měření a pojmenuje omezení vyvozovaných závěrů (KRAAU 1.1.3) 4) Srozumitelně a odborně správně vysvětlí vybraný environmentálně-chemický proces žákům zvoleného stupně vzdělávání s využitím schématu nebo konkrétního příkladu (KRAAU 1.2.1) 5) Posoudí tvrzení o chemickém znečištění nebo toxicitě látky, odliší vědecky podložené informace od zavádějících zobecnění a své hodnocení doloží spolehlivým zdrojem (KRAAU 1.1.3 a 6.2.1)
|
|
Předpoklady
|
Znalost základů chemie.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemný test
Kolokvium je hodnoceno na základě písemného testu s otevřenými otázkami. Pro úspěšné absolvování je nutné získat minimálně 60 % bodů. Test zahrnuje ověření odborných znalostí, interpretaci jednoduchých analytických údajů, posouzení odborné podloženosti tvrzení o chemickém znečištění a stručné vysvětlení vybraného environmentálně-chemického procesu pro žáky. Test probíhá prezenčně pod dohledem vyučujícího, je časově omezený a studenti jej vypracovávají samostatně bez použití nepovolených pomůcek včetně nástrojů umělé inteligence. Zadání testu je variabilní (různé varianty testu nebo náhodné pořadí otázek) a hodnocení probíhá podle jednotných kritérií. Studenti jsou povinni dodržovat stanovená pravidla a mají možnost nahlédnout do hodnocení a získat zpětnou vazbu k výsledkům testu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Barbora Doušová, František Bůzek. Chemie životního prostředí. 2016.
-
Gary W. van Loon, Stephen J. Duffy. Environmental Chemistry: A Global Perspective. 2017.
-
Jana Nábělková, Jana Nekovářová. Chemie životního prostředí. 2010.
-
Pavel Kalač, Jan Tříska, Ladislav Kolář, Eva Jírovcová. Chemie životního prostředí. 2010.
-
Pavel Klouda. Moderní analytické metody. 2019.
-
Stanley E. Manahan. Environmental Chemistry. 2022.
|