|
Vyučující
|
-
Dostalík Petr, doc. JUDr. Ph.D.
-
Hamuľák Ondrej, JUDr. Ph.D.
-
Jílek Dalibor, prof. JUDr. CSc.
-
Tomoszek Maxim, JUDr. Ph.D.
-
Zbíral Robert, doc. JUDr. PhDr. Ph.D.
-
Kohajda Michael, doc. JUDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Předmět ve vztahu k rozvoji vědeckých dovedností pokryje následující témata: 1. Výzkum v právu: ontologie/epistemiologie, cíle, přístupy (popisný, normativní, analytický) 2. Srovnávání v právu (včetně zahraniční komparace) a případové studie 3. Empirický přístup k právu, Law & Economics 4. Rozbor konkrétních nástrojů výzkumu: dotazníky, rozhovory, textová analýza (a jejich zpracování) 5. Publikování v právu, publikační strategie a nástrahy recenzního řízení 6. Vystupování na konferencích včetně tvorby prezentací 7. Psaní výzkumných projektů, základní grantová schémata Předmět ve vztahu k rozvoji pedagogických dovedností pokryje následující témata: 1. Základní principy učení a výukového procesu 2. Příprava výukové jednotky - struktura, obsah, metody 3. Výukové metody využitelné v oblasti práva 4. Prezentační a komunikační dovednosti 5. Práce se skupinou a skupinová dynamika 6. Praktický nácvik vedení výukové jednotky
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
|
Výstupy z učení
|
Představuje základní předmět třetího pilíře studijního programu, zaměřeného na rozvoj dovedností a obecných způsobilostí studenta, v případě tohoto předmětu konkrétně na rozvoj schopností studenta nabyté znalosti uplatnit ve vědecké činnosti. Předmět vychází z předpokladu, že základní dovednosti právního výzkumu získávají studenti již na magisterském stupni, uplatňují je především při psaní diplomové práce. Příslušné parametry by měl naplňovat též návrh disertačního projektu předkládaný v přijímacím řízení. Dosavadní zkušenosti ukazují, že míra předvědění doktorandů na právnických fakultách je v této oblasti obecně nízká a ti i poté během studia postupují většinou intuitivně bez aplikace standardních nástrojů současného vědeckého výzkumu. V tomto směru právo zaostává za příbuznými sociálně-vědními obory, jako je např. kriminologie či politologie. Hlavním cílem předmětu je uvedený deficit odstranit a rozvinout a prohloubit znalosti a zejména dovednosti studentů potřebné k plnému využití potenciálu doktorského programu. Podstatou předmětu ve vztahu k rozvoji vědeckých dovedností je otázka, "jak zkoumat právo", což naplňuje primárně pomocí seznámení se s příslušnými metodami zkoumání. Součástí sylabu jsou nicméně další, zcela praktické akademické dovednosti. Na normativní metody, jež v právní vědě v česko-slovenském kontextu dominují, je podrobně zaměřen předmět Filozoficko-metodologické základy práva (dva semestry věnované metodologii práva). Právní věda je však metodologicky rozmanitější a zejména v zahraničním kontextu se uplatňují jiné vědecké přístupy, např. metody empirického výzkumu, Law and Economics či metody sociologické. Pokud mají studenti čerpat ze zahraničních zdrojů, je nezbytné, aby chápali zákonitosti i těchto metod. I v současné české a slovenské právní vědě se začínají tyto metody uplatňovat, často ovšem nahodile a nekorektně, a je proto vhodné i s těmito dalšími metodami a jejich úskalími studenty seznámit, aby je mohli použít na cestě ke korektnímu výsledku. Není záměrem nutit studentům konkrétní cesty k naplnění jejich výzkumného cíle. Tomu odpovídá též přístup ve výuce. Zároveň však platí, že na výzkum v právu musí být kladeny stejné požadavky jako na jiné obory a na zvolené cestě k poznání je nutné dodržovat současná pravidla a dogmata sociálních věd. Teoretické znalosti studenti získají samostudiem doporučených zdrojů a vyučujícími dodaných podkladů, na základě toho poté doktorandi vypracují u vybraných témat písemné úkoly. Kontaktní výuka se bude skládat ze shrnutí teoretické materie a diskuze k ní, zbytek setkání pak skupinovému rozboru příkladů či odevzdaných úkolů. Aktivita studentů přitom nebude zaměřena abstraktně, ale s vazbou na jimi preferované zaměření v právu (disertační práci). Zvláště ve vztahu k tématům 1 až 4 je vhodné zdůraznit, že ambicí předmětu není ovlivňovat koncepci naplnění disertace, ale pouze studentům otevřít obzory a přimět je k uvažování, jak by případně mohly být předmětné metody pro jejich cíle užitečné a jak mají být správně aplikovány. K podstatným dovednostem doktoranda patří také schopnost nabyté znalosti a dovednosti srozumitelně předávat dalším posluchačům. Ve vztahu k rozvoji pedagogických dovedností je proto cílem výuky vybavit studenty základními znalostmi a dovednostmi potřebnými při zapojení do pedagogické činnosti. Po absolvování předmětu budou studenti schopni samostatně připravit koncept výukové jednotky, vybrat vhodné výukové metody odpovídající obsahovému zaměření výuky a metody hodnocení. Studenti prohloubí své prezentační dovednosti, osvojí si metody práce se skupinou a zvládání skupinové dynamiky včetně problematických situací. Seznámí se se základními výukovými metodami použitelnými v právní oblasti. Nabyté znalosti a dovednosti si upevní při nácviku výuky. Předmět je koncipován jako dvousemestrální.
Rozvoj dovedností a obecných způsobilostí studenta vedoucí ke schopnosti uplatnit nabyté znalosti ve vědecké a pedagogické činnosti.
|
|
Předpoklady
|
Absolvování tohoto předmětu není podmíněno úspěšným absolvováním jiného předmětu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemný test
Osobní konzultace s vyučujícím zaměřující se na vypracované úkoly, které jsou studentům zadány a dále na koncept výukové jednotky, který má student připravit.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Zvláštní číslo časopisu Jurisprudence, roč. 25, č. 12, 2016.
-
Epstein, L., King, G. (2002). The Rules of Inference. The University of Chicago Law Review, roč. 69, č. 1, s. 1-133.
-
Epstein, L., Martin, A. D. (2014). An Introduction to Empirical Legal Research. Oxford: Oxford University Press.
-
George, A., Bennet, A. (2005). Case Studies and Theory Development in Social Sciences. Cambridge: Cambridge University Press.
-
Mareš, P., L. Rabušic, P. Soukup. (2015). Analýza sociálněvědních dat (nejen) v SPSS. Brno: Masarykova univerzita.
-
MC Conville, M., Chui, W. H. (2012). Research Methods for Law. Edinburgh: Edinburgh University Press.
-
Monateri, P. G. (ed.). (2012). Methods of Comparative Law. London: Edward Elgar.
-
Petty, G. (2013). Moderní vyučování. (6. rozšířené a přepracované vydání). Praha: Portál.
-
Schwartz, M. H., Hess, G. F., Sparrow, S. M. (2016). Teaching Law by Design: Engaging Students from the Syllabus to the Final Exam. Durham Carolina Academic Press, 2. vyd.
-
Schwartz, M. H., Hess, G. F., Sparrow, S. M. (2010). Teaching Law by Design for Adjuncts. Durham Carolina Academic Press.
-
Schwartz, M. H., Hess, G. F., Sparrow, S. M. (2013). What the Best Law Teachers Do. Cambridge: Harvard University Press.
-
Tomoszek, M. (ed.). (2013). Complex Law Teaching: Knowledge, Skills and Values. Olomouc, VUP.
-
WATKINS, D. (2013). Research Methods in Law. Routledge.
|