Cílem předmětu je komplexní a detailní vhled, analýza a komparace konceptu vývojových poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie a dalších příbuzných skupin poruch) v kontextu soudobých i historicky podložených vědecko-výzkumných poznatků z oboru speciální pedagogiky s aplikací náhledu neurologického, psychologického, lingvistického a s přímou kontinuální reflexí do moderních edukačních přístupů. Obsahem předmětu bude kritická analýza a komparace náhledů na terminologii a klasifikaci (v návaznosti na klasifikaci MKF a MKN WHO a DSM APA), incidenci, etiologii, symptomatologii, diagnostiku, intervenci, prevenci a prognózu specifických vývojových poruch učení, včetně legislativního zakotvení edukace a intervence, využití moderních přístrojových a didaktických materiálů a pomůcek a ICT technologií s akcentem na kritickou analýzu vědeckých výsledků efektivity jejich využití. Předmět rovněž zahrnuje problematiku vědecký diskurz konceptu tzv. neverbálních poruch učení zasahujících do mnoha dalších forem narušení (poruchy praxie, hyperlexie, apod.) a kontinuální transformaci primárních symptomů specificky narušeného vývoje řeči (vývojové dysfázie) či foneticko-fonologických poruch, vazby na problematiku neurovývojových poruch či poruch chování a emocí (ADD, ADHD, PAS a další), vývojové koordinační poruchy apod. Neopomenuty budou rovněž tzv. pseudo- poruchy učení. Zvláštní pozornost bude věnována interdisciplinárním vztahům a specifikaci postavení speciální pedagogiky v jednotlivých vývojových úrovních (spolupráce s logopedy, neurology, pediatry, pedagogy na preprimárním, primárním, sekundárním a terciárním stupni vzdělávání), v jejichž průběhu mohou být manifestovány symptomy deficitů dílčích funkcí či již přímo vývojové poruchy učení. Velký důraz bude kladen na komparaci tuzemského vědecko-výzkumného přístupu se zahraničími koncepty a na respektování vývojových specifik v jednotlivých věkových obdobích. Po absolvování předmětu bude student schopen relevantně aplikovat získané poznatky ve své vědecko-výzkumné a vývojové činnosti a v rámci vědecké disputace na toto téma v mezinárodním kontextu. Studijní literatura a studijní pomůcky: ACHUTINA, T. V., PYLAJEVA, N. M. (2015). Overcoming learning disabilities: a Vygotskian-Lurian neuropsychological approach. First paperback edition. Cambridge: Cambridge University Press, xii, 305 stran. ISBN 978-1-107-53165-9. ALFONSO, V. C., FLANAGAN, D. P. (2018). Essentials of Specific Learning Disability Identification. Second edition. Hoboken, NJ: Wiley. Second edition. (Essentials of Psychological Assessment). ISBN: 9780470587607. BAUER, A. M., KEEFE, CH. H., SHEA, T. M. (2001). Students with Learning Disabilities or Emotional/Behavioral Disorders. New Jersey: Prentice Hall. ISBN 0-13-021225-3. BHATNAGAR, S. C. (2008). Neuroscience for the study of Communicative Disorders. 2nd ed. ISBN 0-7817-2346-9. BROOKES, G. (2007). Dyspraxia. 2nd ed. London: Continuum, x. The SEN series. Education. ISBN 978-0-8264-9235-7. JENA, S. P. K. (2013). Learning disability: theory to practice. Los Angeles: SAGE, xxii. ISBN 978-81-321-0969-3. KOCH, C. (2019) Clinical Management of Speech Sound Disorders. Burlington, Massachusetts: Jones & Bartlett Learning. ISBN: 9781284036916. VALENTA, M.; KREJČOVÁ, L.; HLEBOVÁ, B. (2019). Znevýhodněný žák: Deficity dílčích funkcí a oslabení kognitivního výkonu. Praha: Grada, ISBN 9788027106219.
|