Cílem předmětu je komplexní vhled do problematiky organizace logopedické péče v české republice a v zahraničí v kontextu historicky uváděných i aktuálních vědecko-výzkumných poznatků hodnotících její kvalitu, efektivitu, multidisciplinární vztahy a posun předmětu jejího vědeckého bádání ve vztahu k edukaci osob s narušenou komunikační schopností či s jejími specifiky, diagnostice i intervenci (včetně prevence vzniku narušené komunikační schopnosti na všech jejích stupních). Součástí předmětu bude deskripce a komparace systému studia logopedie (pregraduální i postgraduální přípravy logopedů) v ČR a v zahraničí, včetně zapojení profesní organizace logopedů a minimálních standardů kladených na logopedické pregraduální a postgraduální vzdělání v rámci ČR a EU, dále specifika logopedické péče dle jednotlivých resortů (především školství, zdravotnictví a sociální práce), legislativní vymezení organizace logopedické péče, vývoj a aktuální stav institucionální péče pro osoby s narušenou komunikační schopností, postavení logopeda v rámci interdisciplinární a transdisciplinární spolupráce a význam mezioborové komunikace, koordinace a kooperace. Obsahem bude rovněž přehled historie oboru s akcentem na aplikaci historických výsledků vědeckého bádání v oblasti logopedie a příbuzných věd do aktuálních logoepdických konceptů a přístupů, vztah k filozofii, rétorice, náboženství, lékařství, vztah k organizaci péče o jedince se sluchovým postižením, vývoji lékařských disciplín a vzdělávacích systémů, vztah ke vzniku foniatrie, logopedických a foniatrických společností, rozvoji psychologických směrů, rozvoji zobrazovacích a přístrojových metod. Zvláštní pozornost bude věnována specifikům jednotlivých složek komplexní logopedické intervence, obecným metodám a prostředkům logopedické intervence ve vztahu k poradenství - vztah k terapeutickým, klinickým a edukačním metodám, vztahu ke speciálněpedagogickému poradenství, kritická analýza tzv. direktivních a nedirektivních směrů v logopedickém poradenství, rozsah působnosti poradenství v logopedii. Zdůrazněny budou rovněž základní etické aspekty logopedické profese, emancipační trendy v logopedické profesi, specifika organizace logopedické péče a poradenství o jedince s narušenou komunikační schopností v raném, předškolním a školním věku a v adolescenci, v dospělosti a s hospitalizovaným pacientem, klasifikace narušené komunikační schopnosti v kontextu systému DSM IV. a ICD 10. revize WHO, základní metody a prostředky, formy provádění logopedické osvěty či moderní přístupy k logopedické osvětě a poradenství - teleedukace, telepractise. Studijní literatura a studijní pomůcky: BENDOVÁ, P. (2012) Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3853-6 BOČKOVÁ, B. et al. (2016) Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v kontextu inkluzivního vzdělávání = Support of students with special educational needs in the context of inclusive education. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-8508-4 ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. (2016) Tvorba individuálních vzdělávacích plánů: pro žáky s poruchou autistického spektra. Vydání první. Praha: Pasparta. ISBN 978-80-88163-39-8 DOKOUPILOVÁ, I. et al. (2017) Rodina a dítě se zdravotním postižením. Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-262-8 DRYDEN, W. (2008) Poradenství. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-371-0 DVOŘÁK, J. (2007) Logopedický slovník. Ždár nad Sázavou: Logopedické centrum. ISBN 978-80-902536-6-7 GABURA, J., PRUŽINSKÁ, J. (1995) Poradenský proces. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 80-85850-10-9 GOLDBART, J., MARSHALL, J., EVANS, I. R. (2005) International Students of Speech and Language Therapy in the UK: Choices about Where to Study and Whether to Return. Higher Education, vol. 50, no. 1, July, pp. 89-109. GUGGENBÜHL-CRAIG A. (2007) Nebezpečí moci v pomáhajících profesích. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-302-4
|