Vyučující
|
-
Langer Jiří, doc. Mgr. Ph.D.
-
Vitásková Kateřina, prof. Mgr. Ph.D.
-
Kytnarová Lucie, Mgr. Ph.D.
-
Urbanovská Eva, Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Teorie specifických poruch učení - základní terminologické vymezení, historie, etiologie, symptomatologie, diagnostika. Neuropsychologické přístupy. Psychosociální problémy dětí se specifickými poruchami učení. Deficity dílčích funkcí.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je podrobnější vhled do problematiky specifických vývojových poruch učení s přesahem do dalších poruch, s důrazem na logopedický náhled, včetně multifaktoriálních bio-psycho-sociálních etiologických vazeb.
Výstupy předmětu vycházejí z dílčího profilu absolventa vztahujícího se k dané disciplíně.
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška
Splnění podmínek stanovených vyučujícím předmětu na začátku semestru
|
Doporučená literatura
|
-
BARTOŇOVÁ, M. (2012). Specifické poruchy učení: text k distančnímu vzdělávání. Brno.
-
BLAŽKOVÁ, R. (2009). Dyskalkulie a další specifické poruchy učení v matematice. Brno.
-
JOŠT, J. (2011). Čtení a dyslexie. Praha.
-
KIRBYOVÁ, A. (2009). Nešikovné dítě: Dyspraxie a další poruchy motoriky. Praha.
-
Krejčová, L., Mertin, V. (eds.). (2010). Pedagogická intervence u žáků. Praha: Wolters Kluwer Česká republika.
-
Matějček, Z. (1995). Dyslexie: specifické poruchy čtení. Jinočany: H&H.
-
Pokorná, V. (2001). Teorie a náprava poruch učení a chování. Praha: Portál. Praha: Portál.
-
VITÁSKOVÁ, K. (2006). Specifické poruchy učení pro výchovné pracovníky.. Olomouc: Univerzita Palackého.
-
ZELINKOVÁ, O. (2003). Poruchy učení. Specifické vývojové poruchy čtení, psaní a dalších školních dovedností. Praha: Portál.
|