Předmět představí teoreticky i prakticky základní metody využívané v muzikoterapii - hudební improvizaci, hudební interpretaci, kompozici a poslech hudby a možnosti jejich aplikace prostřednictvím řady dílčích technik (pojem technika označuje obvykle dílčí kroky, které vedou k realizaci muzikoterapeutických metod v určité terapeutické situaci). Studenti se seznámí s různými variacemi těchto metod a technik dle populace, pro kterou jsou určeny, teoretických východisek muzikoterapeuta nebo konkrétního terapeutického kontextu, ve kterém dochází k jejich aplikaci. Pro výuku improvizačních metod bude využito členění dle K. Bruscii a alternativní členění T. Wigrama. Interpretační metody budou prezentovány dle klasifikace K. Bruscii, metody kompoziční dle teoretického konceptu F. Baker a metody receptivní dle klasifikace T. Wigrama a D. Grocke. V praktických cvičeních budou studenti nacvičovat aplikaci jednotlivých metod v simulovaných terapeutických situacích a ve vzájemné hudební interakci s následnou reflexí (dvojice nebo malé skupiny s pozorovateli). Prakticky budou vyučovány některé techniky přístupu Neurologické muzikoterapie, které jsou určeny pro rozvoj kognitivních funkcí, řeči, pohyblivosti a senzomotorických dovedností.
|