Vyučující
|
-
Šmelová Eva, prof. PhDr. Ph.D.
-
Dvořáková Kaněčková Eva, Mgr. Ph.D.
-
Kantorová Jana, doc. PhDr. Ph.D.
-
Neumeister Pavel, Mgr. Ph.D.
-
Boček Ronovská Anna, Mgr. et Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Okruh: - Výchova jako pomoc x výchova jako manipulace - Moc a bezmoc výchovy a vychovatele - Hranice výchovy - Jedinečnost x obecnost výchovy - Výchova k profesi x výchova k lidství - Univerzální obsahy výchovy A to z hlediska možných základních filosofických perspektiv výchovy a vzdělávání: - Hledání trvalých aspektů lidských znalostí a hodnot - Hledání klíčových znalostí a dovedností, které by měl žák získat - Hledání na žáka orientovaného učení a důraz na význam reálné zkušenosti - Utváření poznatku jako individuální/sociální kognitivní konstrukt - Hledání a zdůrazňování role individuální volby a zodpovědnosti ve vzdělávání - Definování sociální a politické aspektů vzdělávání a jejich potenciálu pro reprodukci sociálních nerovnostní či potenciálu pro sociální změnu.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu, který je koncipován jako povinná součást doktorského studijního programu je rozvíjet teoretickou základnu studenta doktorského studijního programu a zároveň napomoci koncipování teoretických východisek jeho disertační práce. Filosofie výchovy je proto klíčová především v oblasti reflektování, zkoumání a kritického zvažování obecných a základních principů, struktury a obsahu výchovy a vzdělávání jako rámce pro porozumění, analýzu a kritického zhodnocení teorií výchovy a vzdělávání, o které student DSP opírá svou budoucí disertační práci.
V rámci zkoušky proto budou ověřovány kompetence studenta: Po absolvování předmětu bude student schopen: a) Charakterizovat a obhájit tematické zaměření disertační práce a jeho teoretické ukotvení v rámci základních kategorií (cíl, subjekt, objekt, podmínky a prostředky výchovy a vzdělávání) v širším filosofickém/teoretického kontextu, především pak z hlediska: - ontologického - otázky na povahu reality a vztah člověka a reality - epistemologického - otázky na povahu lidského poznání jako vyjádření vztahu subjektu a reality - axiologického - otázky na povahu hodnot - antropologického - otázky na povahu a podstatu člověka b) Identifikovat, interpretovat a kriticky zhodnotit základní problémy filosofie výchovy a vzdělávání: - Otázka povahy reality - realita jako objektivní danost x realita jako subjektivní konstrukt - Otázka možností lidského poznání - poznání jako studium/evidence faktů x poznání jako pochopení jevů/fenoménů - Otázka původu, významu hodnot a hodnocení - Otázka pojetí člověka, jeho role a pozice ve společnosti, vliv společnosti na výchovu a vliv výchovy na společnost.
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Student je v rámci zkoušky povinen: a) Předložit ucelený text charakterizující obecná teoretická východiska jeho budoucí disertační práce v rozsahu minimálně 10 stran textu. Na základě uvedeného textu budou v rámci zkoušky diskutovány základní kategorie jeho disertační práce a jejich širší ukotvení. Studentům je doporučeno absolvovat konzultaci zaměřenou na koncipování teoretických východisek - kdy mu bude s ohledem na zaměření disertační práce doporučena rozšiřující studijní literatura. Student bude hodnocen na základě své schopnosti prezentovat zaměření své budoucí disertační práce v kontextu konzistentní a logicky kongruentní teorie výchovy a vzdělávání. b) Prokázat orientaci v základních kategoriích a problémech výchovy a vzdělávání prostřednictvím rozpravy nad konkrétním problémem: - Výchova jako pomoc x výchova jako manipulace - Moc a bezmoc výchovy a vychovatele - Hranice výchovy - Jedinečnost x obecnost výchovy - Výchova k profesi x výchova k lidství - Univerzální obsahy výchovy A to z hlediska možných základních filosofických perspektiv výchovy a vzdělávání: - Hledání trvalých aspektů lidských znalostí a hodnot - Hledání klíčových znalostí a dovedností, které by měl žák získat - Hledání na žáka orientovaného učení a důraz na význam reálné zkušenosti - Utváření poznatku jako individuální/sociální kognitivní konstrukt - Hledání a zdůrazňování role individuální volby a zodpovědnosti ve vzdělávání - Definování sociální a politické aspektů vzdělávání a jejich potenciálu pro reprodukci sociálních nerovnostní či potenciálu pro sociální změnu.
|
Doporučená literatura
|
-
BERGER, Peter Ludwig; LUCKMANN, Thomas. (1999). Sociální konstrukce reality.. Brno : CDK.
-
BERTRAND, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.
-
Brezinka, W. (1996). Filozofické základy výchovy..
-
Curren, R. (2003). A Companion to the Philosophy of Education..
-
Chambliss, J. J. (1996). Philosophy of Education.
-
KAŠČÁK, O., PUPALA,B. Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Prešov: Rokus, 2009..
-
KUHN, T. S.. (1997). Struktura vědeckých revolucí.. Oikoymenh.
-
Patočka, J. (1997). Filozofie výchovy.
-
STROUHAL, M. (2013). Teorie výchovy. K vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny.. Praha: Grada Publishing.
|