|
Vyučující
|
-
Lacková Lucia, doc. PhDr. Ph.D.
-
Kvintová Jana, PhDr. Ph.D.
-
Pugnerová Michaela, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Klasická poradenská psychologie (20. století): Tento přístup byl ovlivněn psychoanalytickými teoriemi Sigmunda Freuda a dalšími psychoanalytickými mysliteli. Poradenství bylo zaměřeno na prozkoumání nevědomých procesů, traumatu a jejich vlivu na chování a myšlení klienta. Humanistická psychologie (1950?1960): Humanistická psychologie, založená na pracích Carla Rogersa a Abrahama Maslowa, přinesla do poradenství důraz na klienta jako na aktivního a samostatného účastníka procesu změny. Centrálním prvkem byla empatie, podpora, a důvěra v osobní schopnosti klienta. Behaviorální a kognitivní psychologie (1960?1970): Tento přístup k poradenství zdůrazňoval vliv behaviorálních vzorců a kognitivních procesů na chování klientů.Terapie se zaměřovala na konkrétní problémy a jejich řešení pomocí technik jako je systematická desenzibilizace, kognitivní restrukturace atd. Ekologické a systémové přístupy (1970?současnost): Tento přístup zdůrazňuje vliv sociálních, kulturních a environmentálních faktorů na jedince. Poradenství se zabývá nejen individuálními problémy, ale také interakcemi jednotlivce se svým prostředím, rodinou a společností. Integrativní přístupy (současnost): V současné době se často používá integrativní přístup, který kombinuje různé teoretické směry a techniky poradenství. Tento přístup vychází z poznatků a metod z různých oblastí psychologie a pedagogiky, aby lépe odpovídal individuálním potřebám klientů. Každá nová teorie či přístup přináší nové poznatky a nástroje, které obohacují a rozvíjejí poradenskou praxi. Zároveň se poradenství adaptuje na měnící se potřeby a očekávání společnosti, což vede k neustálému vývoji a inovacím v této oblasti. V rámci předmětu bude věnovaná pozornost i praktickým nácvikům: aktivního naslouchání, motivačních rozhovorů, asertivní komunikace a komunikace nenásilné podle teorie Marshalla Rosenberga, kde bude kladen důraz na rozvoj identifikace potřeb klienta (žáka), potřeb druhých (spolužáků, blízkých lidí) a identifikaci pocitů, které jsou s těmito potřebami úzce spojené.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je uvedení základních poznatků o smyslu, příčinách, vzniku a vývojové linii poradenských systémů v kontextu pedagogicko-psychologických teorií a rozvoj některých specifických dovedností formou nácviků a interaktivní výuky. Vývoj poradenských systémů je úzce spojen s teoriemi pedagogiky a psychologie, které ovlivňují jejich základní principy a přístupy. V rámci jednotlivých předmětů (1-4) bude uveden přehled vývoje poradenských systémů v závislosti na klíčových teoriích pedagogiky a psychologie.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
|
|
Doporučená literatura
|
-
Culley, S. - Bond, T.:. Integrativní přístup v poradenství a psychoterapii. Portál, Praha 2008.
-
Drapela, V. (1997). Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál.
-
GABURA, J. a PRUŽINSKÁ, J. (1995). Poradenský proces. Praha : SLON.
-
HADJ MOUSSOVÁ, Z., VALENTOVÁ, L. (2002). Poradenské teorie a strategie. Praha.
-
Hadj-Moussová, Z. (2004). Pedagogicko-psychologické poradenství. Praha: Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta.
-
JON-KABAT ZINN. Život samá pohroma. Brno: Jan Melvil Publishing, 2016..
-
KOHOUTEK, R. Historie pedagogicko-psychologického poradenství.
-
Kratochvíl, S. (1998). Základy psychoterapie. Praha.
-
KRIEGELOVÁ, M. Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. Praha: Grada Publishing, 2008..
-
Matějček, Z. (2011). Praxe dětského psychologického poradenství. 2. vyd. Praha: Portál.
-
Pešová,I., Šamalík,M. Poradenská psychologie pro děti a mládež. Praha: Grada, 2006..
-
Procházka, R. a kol. (2014). Teorie a praxe poradenské psychologie.. Praha: Grada.
-
TRAIN, Alan. (2001). Nejčastější poruchy chování dětí. Portál.
-
Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy.. Praha: Karolinum.
-
von Schlippe, A. Schweitzer, J. Systematická terapie a poradenství.
|