|
Vyučující
|
-
Lacková Lucia, doc. PhDr. Ph.D.
-
Kvintová Jana, PhDr. Ph.D.
-
Váchová Lucie, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Osobnost výchovného poradce je klíčovým faktorem, který ovlivňuje jeho schopnost a efektivitu v plnění specifických rolí spojených s jeho prací. Existují některá specifika role výchovného poradce, která jsou úzce spojena s jeho osobností, kterým bude věnována pozornost v přednáškách: Jedná se konkrétně o oblasti: Empatie a porozumění: Výchovný poradce musí být schopen vcítit se do pocitů a perspektiv klientů, což vyžaduje vysokou míru empatie a porozumění. Tato schopnost mu umožňuje budovat důvěru a poskytovat podporu v obtížných situacích. Respekt a tolerance: Respektování rozmanitosti a odlišností mezi klienty je klíčové pro úspěšnou práci výchovného poradce. Komunikační dovednosti: Výchovný poradce musí být schopen efektivně komunikovat s různými typy lidí, a to zahrnuje i schopnost naslouchat a aktivně vyjadřovat myšlenky. Stabilita a vyrovnanost: Je důležité, aby měl výchovný poradce dostatečnou emoční stabilitu a vyrovnanost, aby mohl efektivně reagovat na různé situace a poskytovat podporu svým klientům. Flexibilita a adaptabilita: Každý klient je jedinečný, a proto je důležité, aby výchovný poradce byl schopen přizpůsobit svůj přístup a strategie. Profesionalita a etika: Výchovný poradce musí mít vysoké profesionální standardy a dodržovat etické zásady v rámci své práce. Analytické a řešitelské schopnosti: Schopnost analyzovat složité situace, identifikovat problémy a hledat efektivní řešení je klíčovou schopností výchovného poradce. Motivace a angažovanost: Výchovný poradce musí být motivován k poskytování nejlepší možné péče a podpory svým klientům a angažovaný ve svém profesním rozvoji. Uvedená specifika role výchovného poradce poukazují na skutečnost, že osobnostní charakteristiky mají zásadní vliv na jeho schopnost plnit efektivně svou roli. V rámci předmětu bude věnovaná pozornost i praktickým nácvikům: aktivního naslouchání, konstruktivního řešení konfliktů a motivačním rozhovorům.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
- Účast na výuce
- 7 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 8 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 8 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Hlavním cílem předmětu je zorientovat se v systému jednotlivých osobnostních charakteristik výchovného poradce a rovněž získat znalosti o metodách, technikách, o možnostech rozvoje osobnosti výchovného poradce.
Absolventi získají předpoklady ke kvalifikované aplikaci poznatků ve své poradenské praxi.
|
|
Předpoklady
|
Poznatky ze základních psychologických disciplín.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Rozhovor
Studium literatury, aktivní účast na seminářích, vypracování úkolů dle požadavků vyučujícího.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach.
-
Blatný, M. a kol.. (2010). Psychologie osobnosti.. Grada.
-
CAKIRPALOGLU, P.:. Psychologie hodnot. Olomouc, 2009..
-
Cakirpaloglu. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Praha.
-
DRAPELA, V.J. (2008). Přehled teorií osobnosti. Praha : Portál.
-
Hrabal, Vladimír. (2002). Diagnostika : pedagogickopsychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. Praha : Karolinum.
-
Hunt, M. (2000). Dějiny psychologie. Praha.
-
Nakonečný, M. (1995). Psychologie osobnosti. Praha: Academia.
-
Plháková A. (2000). Dějiny psychologie. Olomouc.
-
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.
-
Říčan, P. (2010). Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010.. Praha: Grada.
-
Smékal, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Brno: Barrister & Principal, 2004..
-
Svoboda, M., Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha.
-
Svoboda, M. (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha.
-
ŠEFRÁNKOVÁ, M. (2007). Výchovný poradca. Bratislava: Iris.
|