Vyučující
|
-
Žišková Michaela
-
Chmelařová Tereza, Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1. Komunikace v souboru dovedností pro 21. století. 2. Rétorika v učitelské profesi. Verbální a nonverbální komunikace ve výuce. 3. Umění sebeprezentace v profesi učitele. 4. Specifika a zásady pedagogické komunikace. Monolog a dialog ve vyučování. Aktivní naslouchání. 5. Asertivita, formální a neformální autorita v pedagogické komunikaci. 6. Učební text a obrazový materiál jako prostředky pedagogické komunikace. 7. Emoční inteligence, empatie, sebereflexe v práci učitele. 8. Komunikace ve skupině, aktivizační metody. Interaktivní styl učitele. 9. Konflikt a možnosti jeho řešení ve výuce. 10. Patologické způsoby komunikace, narušená komunikační schopnost, mezní a kritické situace v pedagogické komunikaci. 11. Inkluzivní pedagogická komunikace. 12. Komunikace v rámci multikulturní společnosti, genderově korektní způsob vyjadřování v pedagogické komunikaci.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
Výstupy z učení
|
Po absolvování předmětu by účastníci měli být schopni: - definovat základní pojmy z teorie komunikace a rétoriky, zdůvodnit jejich význam v současné společnosti - specifikovat jednotlivé typy komunikace a analyzovat pravidla, která přispívají k účinné pedagogické a sociální komunikaci - objasnit základní poznatky z oblasti asertivity, asertivními technikami a s možnostmi jejich využití v pedagogických interakcích - umět se prezentovat jak písemným, tak ústním projevem - ovládat zásady správné pedagogické komunikace s využitím moderních aktivizačních metod - prakticky aplikovat vědomosti ze sociální komunikace, vývojové, pedagogické a sociální psychologie při řešení modelových situací - aplikovat měkké dovednosti do simulovaných pedagogických situací - v praktické výuce získat zpětnou vazbu o svém vystupování a na základě následné reflexe a sebereflexe zlepšit svůj slovní projev, nonverbalitu i styl jednání s lidmi - rozvíjet prosociální chování, a to zejména v oblasti osobní sebejistoty, sebereflexe a emoční stability - aplikovat získané znalosti a dovednosti při hodnocení vlastního projevu a vytyčování cílů svého osobního rozvoje v oblasti pedagogické komunikace
Předmět je úvodem do problematiky komunikativních dovedností jako významné součásti dovedností pro 21. století, komplexní disciplíny a její aplikace v pedagogické praxi. Student získává a rozvíjí komunikativní kompetenci jednak pod vedením vyučujícího, jednak prostřednictvím samostatného studia, a to v souladu s kompetenčním rámcem a všemi oblastmi, jimiž dovednost komunikovat prolíná. Především pak jde o vhodné didaktické zprostředkování obsahu vyučovaných předmětů (1.2), stanovení cílů, vedení a reflexe výuky (2.1 - 2.5), vhodnou komunikací utváření pozitivního klimatu ve třídě a ve škole (3.2), hodnocení výkonu žáka a podpora jeho sebereflexe (4.2 - 4.3), komunikace a spolupráce s aktéry edukačního procesu (5.1 - 5.2), odpovědná práce s informacemi a s digitálními prostředky (6.1 - 6.2). Předmět je dále zaměřen k získání a rozvoji komunikativních kompetencí studentů pro účinný kontakt se zdravými i handicapovanými žáky.
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemný test
Aktivní účast na semináři Samostudium
|
Doporučená literatura
|
-
BEAUFORTOVÁ, K. Videotrénink interakcí (základy metody a její využití). Rozšířená verze textu kapitoly.
-
DeVito, A. Joseph. (2008). Základy mezilidské komunikace.. Grada.
-
GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN 80-7315-104-9..
-
GILLERNOVÁ, Ilona a Lenka KREJČOVÁ. Sociální dovednosti ve škole. Praha: Grada, 2012. Pedagogika. ISBN 978-80-247-3472-9..
-
JŮVOVÁ, A. Komunikativní dovednosti. Olomouc: Agentura Gevak, 2013. ISBN 978-80-86768-75-5. 53 s..
-
KELLER, Jan. Sociologie a ekologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. Základy sociologie. ISBN 80-85850-42-7. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c59c1340-5856-11e5-bf4b-005056827e51.
-
Kopřiva, P. a Nováčková, J. (2010). Respektovat a být respektován. Kroměříž.
-
LECHTA, Viktor, ed. Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-679-7. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:99511830-53a7-11e4-bc71-005056827e52.
-
LEJSKA, M. (2003). Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno : Paido.
-
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. (1995). Komunikace ve škole.. Brno.
-
Mikuláštík, M. Komunikační dovednosti v praxi. Praha, Grada 2003..
-
MŠMT. Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. 2023.
-
Nakonečný, M.:. Sociální psychologie. Praha 1999..
-
ROSENBERG, Marshall B. (2016). Nenásilná komunikace.. Praha, Portál.
-
ŠEĎOVÁ, Klára et al. (2012). Komunikace ve školní třídě.. Praha: Portál.
|