Předmět: Komunikativní dovednosti učitele

» Seznam fakult » PDF » KPG
Název předmětu Komunikativní dovednosti učitele
Kód předmětu KPG/NSKDU
Organizační forma výuky Cvičení
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 2
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu nespecifikováno
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Šmelová Eva, prof. PhDr. Ph.D.
  • Jůvová Alena, PaedDr. Ph.D.
  • Vyhnálková Pavla, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
I. část - příprava na cvičení (teoretická východiska, zásady práce s výcvikovou skupinou); II. část - cvičení (interakční etudy; modelové situace, skupinové diskuse) Vývoj řeči z hlediska ontogenetického a fylogenetického, biologické základy řeči, hlasový aparát, péče o hlas. Teorie komunikace, sociální komunikace, přenos informací, mem jako jednotka kulturní informace, gesta a rituály v komunikaci. Rétorika, verbální a nonverbální komunikace, umění sebeprezentace, hlasový a písemný projev. Komunikace ve skupině, aktivizační metody (brainstorming, dílna budoucnosti, pojmové mapy, ITV, EUR). Konstruktivismus v pedagogické komunikaci. Teorie učení, psychoneuroimunologie, neurodidaktika. Emoční inteligence, empatie, sebereflexe. Komunikativní kompetence v kurikulárních dokumentech ČR Specifika a zásady pedagogické komunikace, komunikativní dovednosti, interakční styl učitele. Monolog a dialog ve vyučování, paralingvistické a extralingvistické prostředky komunikace. Konflikt a možnosti jeho řešení. Patologické způsoby komunikace, narušená komunikační schopnost, mezní a kritické situace v pedagogické komunikaci. Komunikace v rámci multikulturní společnosti, genderově korektní způsob vyjadřování v pedagogické komunikaci. Média jeko prostředky pedagogické komunikace (učební texty, audio a video, multimédia, ICT). Videotrénink interakcí.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Pozorování, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
Výstupy z učení
Studenti se naučí v rámci cvičení základním pravidlům verbální komunikace prostřednictvím řešení konkrétních situací. Zároveň budou vedeni k odpovídajícímu neverbálnímu chování a budou syntetizovat na příkladech efektivní komunikaci činem. Cvičení budou směřovat k výcviku aktivního naslouchání, asertivity a budou rozvíjet empatii v souvislosti s komunikací. Absolventi budou připraveni identifikovat nestandardní komunikační situace (např. manipulaci, neoprávněnou kritiku, konflikt) a v rámci profesního chování je zvládnout.
Studenti by měli být schopni prakticky aplikovat vědomosti ze sociální komunikace, teorie edukace, pedagogiky, vývojové, pedagogické a sociální psychologie při řešení modelových situací. Plnění praktických úkolů by mělo rozvíjet studentovy dovednosti v oblasti komunikace, empatie, kooperace a asertivity.
Předpoklady
Základní schopnosti a dovednosti pro vysokoškolské studium v oboru pomáhajících profesí. Zájem o obor, ochota pracovat samostatně i v týmu.

Hodnoticí metody a kritéria
Analýza výkonů studenta, Rozbor jazykového projevu studenta, Didaktický test, Seminární práce

Aktivní účast ve výuce. Plnění individuálních teoretických i praktických úkolů. Samostatné vystoupení (studenti odevzdávají písemnou přípravu ? etuda, dramatizace, sokratovský dialog, vedení panelové diskuse) v průběhu výuky. Samostatné studium literatury. Splnění požadavků zápočtového testu.
Doporučená literatura
  • BEDNAŘÍK, A. (2008). Facilitace . Kladno: Aisis.
  • BEDNAŘÍKOVÁ, I. (2006). Sociální komunikace . Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  • BEDNAŘÍKOVÁ, I. (2006). Sociální komunikace. Olomouc.
  • DEVITO, J. A. (2008). Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada Publishing.
  • EYROVI, L. R. (2000). Jak naučit děti hodnotám.. Praha.
  • GAVORA, P. . (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
  • GAVORA, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
  • HERMOCHOVÁ, S. (2004). Hry pro dospělé: komunikace a vytváření skupin, poznávání, vcítění a sebeprosazování, hry pro rozvoj skupiny, téma jako základ interakce. Praha: Grada Publishing .
  • KOMÁRKOVÁ, R., SLAMĚNÍK, I., VÝROST, J. (2001). Aplikovaná sociální psychologie III. Sociálněpsychologický výcvik. Praha: Grada Publishing.
  • KŘIVOHLAVÝ, J. (2008). Konflikty mezi lidmi. Praha.
  • KŘIVOHLAVÝ, J. (1995). Tajemství úspěšného jednání. Praha.
  • KŘÍŽ, P. (2005). Kdo jsem, jaký jsem. Kladno.
  • KYRIACOU, Ch. (2004). Klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučování. Praha: Portál.
  • LEWIS, D. (2004). Tajná řeč těla. Praha: Hodego: East West Publishing Copany.
  • MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. (1995). Komunikace ve škole. Brno.
  • MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. (1990). Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha: SPN.
  • MĚCHUROVÁ, A. (1992). Jak dobře mluvit a úspěšně jednat. Praha.
  • MUSILOVÁ, M. (2002). Interakce učitele a žáka: cvičebnice.. Olomouc: UP.
  • VALENTA, J. (2005). Učíme (se) komunikovat. Kladno.
  • VALENTA, J. (2004). Manuál k tréninku řeči lidského těla (didaktika neverbální komunikace). Kladno.
  • VALIŠOVÁ, A. (2002). Asertivita v prostředí rodiny a školy.. Praha.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr