Předmět vede studenty k analýze obecně pedagogických kategorií s ohledem na jejich historicko-pedagogickou zakotvenost v novověké pedagogické diskusi. Studenti nahlíží obecně pedagogické pojmy a postuláty teorie výchovy v kontextu historickopedagogické diskuse. Výchova a humanita ? odkaz Komenského myšlení. Komenského díla. Výchova jako součást obecného projektu nápravy věcí lidských. Osvícení a vzdělání jako moc ? metafora světla a osvícení rozumem, význam osvícenství v pedagogické teorii a praxi, osvícenství. Utváření moderních školských systémů v českých zemích v 18. století, formování moderního školství v českých zemích na přelomu 19. a 20. století, cesta k veřejnému školství. Výchova občana ? jádro moderní evropské společnosti (význam J. Locka, J. J. Rousseaua, I. Kanta, J. F. Herbarta, J. Deweyeho). Pozitivismus v pedagogické teorii, vliv světového pozitivismu ? F. Krejčí, G. A. Lindner, J. Úlehla, F. Čáda, O. Kádner. Spencerova teorie výchovy. Zkušenost ve výchově, činem k výsledkům učení ? význam pragmatismu J. Deweyeho ve výchově a vzdělání. Vliv pragmatismu a behaviorismu v Příhodově pedagogické koncepci. Svoboda a autorita ve výchově ? koncept vedení a vývoje dítěte u J. Locka, J. J. Rousseaua, E. Keyové. Výchova, vzdělání jako prostředky národní vzdělanosti ? pojem národa, národní identita, národní a sociální emancipace, národní škola, národnostní boj, školský boj, ochranářské školské spolky, reformní mládežnické spolky přelomu 19. a 20. století. Utopie a pedagogické teorie ? touha po ?novém světě a novém člověku? ? reformně pedagogické koncepce, reforma života na počátku 20. století. Kritické teorie společnosti a postavení výchovy a vzdělávání. Výchova, vzdělání a totalitární společnosti: Platónova tradice totalitárního myšlení, moderní totalitární myšlení v pedagogice: K. Marx, sociální darwinismus, eugenika, rasismus a pedagogika. Fašistická pedagogika.
|
Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni: . určit a definovat nejvýznamnější osobnosti pedagogiky a jejich přínos, . určit, definovat a objasnit vývojové trendy českého školství, . porovnat vývoj českého školství a pedagogiky s vývojem v zahraničí, . uvést a posoudit vztahy mezi konkrétními dobovými pedagogickými teoriemi a školskými systémy a ekonomickými, politickými, sociálními a kulturními změnami společnosti, . posoudit a zdůvodnit možné vývojové perspektivy českého školství a pedagogiky do budoucnosti v kontextu proměn věd o výchově a vzdělávání.
|
-
Kasper, T., Kasperová, D. (2008). Dějiny pedagogiky.. Praha, Grada.
-
Podlahová, L. a kol. (2001). 1+100 osobností pedagogiky a školství v českých zemích. Olomouc: VUP.
-
ŠMAHELOVÁ, B. Nástin vývoje pedagogického myšlení. Brno: MSD, 2008. ISBN 978-80-7392-040-1..
-
ŠTVERÁK, V., KUČERA, Z. aj. (1999). Chrestomatie z dějin pedagogiky.. Praha.
|