|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Hlavní témata (bloky) výuky: - Vznik sociologie; sociologický přístup. Tradiční x moderní společnost. - Determinanty vývoje člověka a společnosti z pohledu sociologie. - Sociální skupiny. - Sociologie medicíny a sociologie v medicíně (zdravotnictví). - Role lékaře, sestry, pacienta. - Medicinalizace a medikalizace života, stigmatizace. - Sociální aspekty zdraví, sociologie nemoci, sociální deviace. - Aktuální problémy sociologie veřejného zdraví ve světě. - Sociologický výzkum - výzkumné techniky.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace), Aktivizující práce ve skupinách, Metody práce s audiovizí
- Domácí příprava na výuku
- 30 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 6 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět je koncipován jako teoretický. Objasňuje základními problémy sociologie, její historií, paradigmatická východiska a základní metodologické přístupy. Vede ke komplexnímu a všestrannému nazírání na jevy a procesy ve společnosti ve vztahu k veřejnému zdravotnictví. Studenti se seznámí se sociologickýmpřístupem ke zdraví a nemoci a jejich analýzou, s metodami a technikami sociologického výzkumu a možnostmi jejich využití při studiu a v profesní praxi. Získají poznatky o sociálních vztazích v rodině a profesní skupině.
Po absolvování studenti chápou sociální a kulturní faktory ovlivňující zdraví a nemoc, a umí je začlenit do plánování a realizace preventivních a intervenčních strategií. Jsou schopni identifikovat a analyzovat sociální determinanty zdraví, pracovat s různými cílovými skupinami a přizpůsobit komunikaci kulturním a sociálním specifikům. Rozumí významu komunitního přístupu a participace veřejnosti na zlepšování zdraví. Umí uplatnit etické principy v oblasti veřejného zdraví a reflektovat sociální nerovnosti při navrhování programů podpory zdraví.
|
|
Předpoklady
|
Studenti by měli mít základní orientaci v oblasti fungování společnosti, veřejného zdravotnictví a vlivu sociálních determinant na zdraví populace. Předpokládá se schopnost vnímat vztah mezi životním stylem, prostředím, vzděláním, sociální nerovností a zdravotním stavem jednotlivců i komunit. Studenti by měli být připraveni uvažovat v širších souvislostech a reflektovat kulturní, ekonomické i politické aspekty zdraví. Důležitá je schopnost analyzovat odborné texty, diskutovat o společenských jevech a vnímat etické souvislosti práce v oblasti prevence a veřejného zdraví.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Systematické pozorování studenta
Průběžné řešení úloh zadaných přednášejícím na seminářích
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bártlová, S., Matulay, S. (2009). Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin: Osveta.
-
Bártlová, S. (2005). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada.
-
Boháček, J. (2024). Sociologie. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu.
-
Hamplová, Dana (a kol.). (2014). Rodina a zdraví - jejich vzájemné souvislosti.. Praha: SLON.
-
Illich, Ivan. (2012). Limity medicíny: Nemesis medicíny - zaprodané zdraví. Emitos.
-
Jeřábek, Hynek. (2021). Slavné sociologické výzkumy. Praha : Univerzita Karlova.
-
Urban, Lukáš. (2022). Sociologie : klíčová témata a pojmy. Praha : Grada.
|