|
Vyučující
|
-
Glaser Lucie, Mgr.
-
Procházka Roman, doc. PhDr. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Seznámení s organizací klinického pracoviště, dokumentace, práce klinického psychologa Při volbě pracoviště se student řídí informacemi o pracovištích klinické psychologie Partnerské sítě Katedry psychologie. Pokud student preferuje absolvování praxe mimo Partnerskou síť, žádá o schválení pracoviště garanta předmětu před praxí. 2. Účast při psychologickém vyšetření či psychoterapeutického sezení nemocného psychologem- školitelem, Student má tedy možnost provést psychologické vyšetření se všemi náležitostmi či popsat a zanalyzovat psychoterapeutický proces. Informace k daným možnostem jsou níže: a. Vlastní vyšetření nemocného studentem: V rámci předmětu "Klinická praxe je povinné vyšetření s využitím psychodiagnostických metod (metody k posouzení intelektu, dílčích funkcí a osobnosti). b. V případě možnosti se účastní psychoterapeutického sezení individuální či skupinová forma z níž vypracovává podrobný zápis (tj. zaměřuje se na psychoterapeutický proces - popisuje problém klienta, proces řešení, terapeutickou metodu, výsledky psychoterapeutického sezení, zamýšlí se nad daným psychoterapeutickým vztahem). 3. Konzultace nálezů či zpráv z psychoterapeutického sezení se školitelem 4. Vypracování psychologického vyšetření či zprávy z psychoterapeutického sezení v písemné podobě a jeho odevzdání.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
- Domácí příprava na výuku
- 20 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 5 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 25 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Odborné praxe studentů v modulu klinické psychologie jsou povinnou součástí výuky v rámci pregraduálního studia. Slouží k základní orientaci studenta ve zdravotnickém prostředí. Studenti si osvojují základní dovednosti nezbytné k práci s klientem. Seznamují se s chodem zdravotnického zařízení, vedením zdravotnické dokumentace, hierarchií a organizací zdravotní péče, legislativním rámcem poskytování zdravotní péče. Na základě praxe student vypracovává klinicko-psychologické vyšetření formou kazuistiky, v níž prokazuje znalost základních klinicko-psychologických metod.
- Klinická praxe je nepovinná a svým obsahem rozšiřuje klinickou praxi. Z hlediska získaných způsobilostí je u klinické praxe následující: - Zná základní principy fungování a běžný provoz vybrané zdravotnického zařízení. - Orientuje se v obsahu potřebné a klíčové zdravotnické dokumentace. - Orientuje se v oblasti zdravotnické legislativy. - Je schopen kontaktovat klienty daného zdravotnického zařízení a vést s nimi rozhovor. - Zná požadovanou formu na strukturu psychologického vyšetření. - Umí vést psychologický rozhovor s vybraným klientem. - Umí dodržet základní strategie rozhovoru v rámci struktury psychologického vyšetření. - Umí použít vybraný psychodiagnostický test tj., standardizovaně zadat, vést v průběhu, vyhodnotit a interpretovat. - Umí informace získané z psychologického rozhovoru a získané výsledky z psychodiagnostických metod smysluplně formulovat do výsledného psychologického vyšetření. - Umí vypracovat zprávu z psychoterapeutického sezení. - Reflektuje svůj osobní přístup i etický rozměr práce v oblasti zdravotnictví. - Je schopen provést výzkumný kontakt s klientem od získání informovaného souhlasu, přes vlastní získávání dat pomocí vybraných metod, až po poskytnutí zpětné vazby.
|
|
Předpoklady
|
Úspěšně splněná klinická praxe 1M and 1N.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Klinická praxe - zápočet -uděluje se po předložení Psychologického vyšetření 4 či zprávy z psychoterapeutického sezení. Studenti, jejichž praxe jsou vedeny v systému iPRAXE, nahrají tento výstup v elektronické podobě do systému iPRAXE nejpozději do 14 dní po skončení praxe.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Raboch, J., & Zvolský, P. (2001). Psychiatrie. Praha: Galén.
|