|
Vyučující
|
-
Kubátová Helena, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Základní otázka metodologie vědy: existuje věrohodné (platné) poznání? Racionalismus versus empirismus. Krize rozumu a možnosti objektivity našeho poznání. Empirický novopozitivismus. Induktivní strategie vytváření vědy. Výstavba empirických věd zdola. Logický pozitivismus. Analýza jazyka vědy. Logicko rekonstrukcionistické pojetí filozofie vědy. Strategie deduktivně - nomologická. Výstavba empirických věd shora. Pragmatismus a analytická filozofie Teorie vědeckých paradigmat T. Kuhna Kritický racionalismus K. Poppera a teoretický anarchismus P. Feyerabenda Fenomenologické východisko společenských věd Podrobné informace o obsahu viz Moodle.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem disciplíny je poukázat na různé způsoby poznávání (racionalismus, empirismus, pragmatismus) a různé způsoby propojování teorie a empirie. V přednáškách se ukazuje na konkrétních poznávacích postupech, že žádný způsob poznávání není zcela objektivní. Přednášky a semináře vycházejí z filozofie a metodologie vědy, tyto obecně filozofické poznatky jsou aplikovány na sociologii.
Studenti znají filozofická východiska koncepcí vztahu mezi teorií a empirií. Disponují informacemi o různých řešeních problému věrohodného poznání. Jsou schopni posoudit problémy spojené se snahou získat věrohodné poznání.
|
|
Předpoklady
|
Kurz předpokládá znalosti sociologické teorie.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Obsah kurzu je podrobně uveden na platformě Moodle. Žádám studenty, aby se v Moodle seznámili s požadavky a zapsali si termín své prezentace. Děkuji. Studenti musí absolvovat zkoušku, ve kterém projeví znalost filozofických koncepcí vztahu mezi teorií a empirií, různých řešení problému věrohodného poznání ve filozofii. Musí posoudit problémy spojené se snahou získat věrohodné poznání. Nastudování povinné literatury uvedené na závěr každé obsahové teze a u každého semináře bude ověřováno u zkoušky. Bez nastudování příslušné literatury student nemůže atestaci získat. Ke zkoušce může přistoupit student, který získal zápočet za přednesený referát a za aktivní účast v diskusi na jednotlivých seminářích. Omluvím pouze jednu absenci: předložíte omluvenku, kterou si napíšete a podepíšete sami. Absenci na semináři, ve kterém máte mít referát, neomluvím. Za neomluvené absence ode mě obdržíte zadání náhradní práce. Rozsah a obtížnost náhradní práce bude záviset na počtu neomluvených absencí. Na každý seminář musí mít všichni přečteny příslušné texty, nejenom ti, kteří mají právě referát.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Alijevová. Príspevok Alfreda Schütza k sociologickej teórii.
-
Bacon. Nové Organon.
-
Blecha. Proměny fenomenologie.
-
Comte. Sociologie. Kurz pozitivní filosofie.
-
Descartes. Principy filosofie.
-
Descartes. Rozprava o metodě.
-
Durkheim. Elementární formy náboženského života.
-
Fajkus. Filosofie a metodologie vědy.
-
Feyerabend. Rozprava proti metodě.
-
Hroch. Soudobá anglo-americká a kanadská filozofie.
-
James. Pragmatismus.
-
Kant. Kritika čistého rozumu.
-
Kubátová. Metodologie sociologie.
-
Kuhn. Struktura vědeckých revolucí.
-
Merton. Studie ze sociologické teorie.
-
Mills. Sociologická imaginace.
-
Popper, K. R. 1997: Logika vědeckého bádání. Praha: Oikoymenh. .
-
Popper. Život je řešení problémů.
-
Sardar. Thomas Kuhn a vědecké války.
-
Winch. Idea sociální vědy a její vztah k filosofii.
|