|
Vyučující
|
-
Lebeda Tomáš, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Základní proměnné volebních systémů. Typologie volebních systémů a její problematičnost. Jednokolový většinový systém FPTP. Malapportionment, bias, gerrymandering, strategické hlasování Většinové volební systémy ve vícemandátových volebních obvodech. BV, LV, SNTV, PBV. Strategické chování kandidátů a stran. Ordinální většinové systémy a strategická koordinace. Vícekolové systémy a volební strategie aktérů. Listinné poměrné systémy MMP - personalizace a proporcionalita. STV - personalizace a důsledky pro stany. Smíšené systémy Teorie vztahů mezi volebními a stranickými systémy.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět se soustředí na problematiku volebních systémů a jejich dopadů na podobu stranické soutěže. Kurz posluchače detailně seznamuje s mechanismy široké škály volebních systémů a s příklady jejich použití v řadě zemí. Nejprve jsou studenti seznámeni s různými přístupy ke kategorizaci volebních systémů. Detailní seznámení s volebními mechanismy začíná většinovými technikami (FPTP, BV, PBV, TRS, AV, SV, BC, CV), dále většinovými technikami někdy označovanými jako polopoměrné systémy (SNTV, LV). Následuje seznámení s STV a detailní rozbor základních proměnných listinných poměrných systémů a jejich dalších charakteristik. Následuje MMP a smíšené systémy všech typů. Přednášky se dále zaměřují na vliv volebních systémů na utváření stranických systémů, potažmo na jejich dopad na celý politický systém. Soustředí se i na další politické konsekvence volebních systémů. Kurz se věnuje jak teoriím, které se konsekvence volebních systémů snažily zobecnit, tak praktickým případům působení volebních systémů. Dále se kurz zaměřuje na problematiku volebních reforem. Kurz je strukturován tematicky po jednotlivých problémech. Ty jsou doplňovány a ilustrovány komparací vybraných příkladů ze světové politiky.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Podmínky pro získání zápočtu: Seminární práce Práci lze psát samostatně, nebo ve dvojici. Formální požadavky na seminární práci: - titulní strana, poznámkový aparát, seznam použitých zdrojů, popř. přílohy (viz normu KPES). - rozsah pro práci jednoho autora: řádkování 1,5, počet znaků včetně mezer 15000 až 18000 holého textu (bez poznámek pod čarou a seznamu literatury). - rozsah pro práci dvojice autorů: řádkování 1,5, počet znaků včetně mezer 26000 až 32000 holého textu (bez poznámek pod čarou a seznamu literatury). Tématické okruhy seminární práce: 1) Volební reformy 2) Vztah volebního systému a volebního chování 3) Strategie volebních aktérů v závislosti na volebním systému. V rámci daných okruhů studenti zpracují konkrétní téma, např. v podobě case study nějakého konkrétního případu. Konkrétní návrh tématu seminární práce studenti musí předem prodiskutovat s vyučujícím. Podmínky pro absolvování zkoušky Ústní zkouška založená na: 1) Obsahu přednášek 2) Povinné literatuře Podmínkou pro absolvování zkoušky je splnění všech podmínek pro získání zápočtu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Herron, Erik S., Robert J. Pekkanen, Matthew Shugart. (2018). The Oxford Handbook of Electoral Systems.
|