|
Vyučující
|
-
Opletalová Veronika, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Cílem přednášky je uvedení posluchačů do "systémové lingvistiky" tj. do jednotlivých jazykových rovin (hláska, slovo, věta, text) a do způsobu jejich zkoumání. Základní metodou je metoda vypracovaná strukturalisty. Úvod: Jazykověda: předmět, cíle, metody, dějiny oboru Jazyk jako systém: principy strukturalistického pojetí jazyka Jazykové úrovně: forma jazykových útvarů: Fonetika / fonologie Morfologie a slovotvorba Klasifikace slov: nauka o slovních druzích Syntax 1: tradiční syntax: složky věty / podmět a přísudek / definice věty Syntax 2: analýza konstituentů / valenční gramatika Textová lingvistika Obsah jazykových útvarů: Sémantika Pragmatika O vztahu mezi formou a obsahem: Vybrané problémové oblasti: Lexikologie a frazeologie Slovosled Dalšími tématy budou též vztahy jazykovědy k ostatním vědám a rozčlenění lingvistických disciplín, dále budou prezentovány základní otázky jazykovědy (povaha jazykového znaku, vztah mezi jazykem a skutečností, vztah jazyka a myšlení).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem přednášky je uvedení posluchačů do "systémové lingvistiky" tj. do jednotlivých jazykových rovin (hláska, slovo, věta, text) a do způsobu jejich zkoumání. Základní metodou je metoda vypracovaná strukturalisty. Přednáška vychází z modelu jazyka jako systému, z jeho struktury - rovin, jednotek, jejich vztahů, závislostí a procesů kooperace. Je zaměřena na funkce jazyka a jazykových jednotek, na základní principy vztahů mezi jazykem, realitou a aktivní rolí uživatele jazyka. Zabývá se otázkami sémantiky, problematikou funkce a obsahu. Zdůrazňuje souvislost synchronního a diachronního aspektu, podstatu vývojových tendencí, otázku příčin a průběhu jazykových změn a relací mezi mluvenou a psanou podobou přirozeného jazyka. Problematika je ilustrována na příkladech z jazyků indoevropských a semitských.
Studující se seznámi s jednotlivými jazykovými rovina (hláska, slovo, věta, text) a se způsobem jejich zkoumání.
|
|
Předpoklady
|
Přednáška je určena pro všechny studenty UP. Přednáška probíhá v němčině.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Písemná zkouška
Přednášky jsou ukončeny písemnou zkouškou.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bartschat, Brigitte. (1996). Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin.
-
Bußmann, Hadumod. (2002). Lexikon der Sprachwissenschaft. Stuttgart.
-
Coseriu, Eugenio. (1992). Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübigen.
-
Fleischer, W.; Helbig, G.; Lerchner, G. (Hrsg.). (2001). Kleine Enzyklopädie deutsche Sprache. Frankfurt am Main. u.a.
-
Glück, Helmut (Hrsg.). (1993). Metzler Lexikon Sprache. Stuttgart/Weimar.
-
GRAEFEN, Gabriele a Martina LIEDKE-GÖBEL. (2020). Germanistische Sprachwissenschaft: Deutsch als Erst-, Zweit- oder Fremdsprache. Tübingen.
-
HELBIG, Gerhard a Joachim BUSCHA. (2021). Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Stuttgart.
-
Hg. v. Dudenred. (2022). Duden - Die Grammatik. Berlin.
-
König, W. (2004). dtv-Atlas Deutsche Sprache. München.
-
Krämer, Sybille. (2001). Sprache, Sprechakt, Kommunikation. Sprachtheoretische Positionen des 20. Jahrhun. Frankfurt am Main.
-
Linke, Angelika; Nussbaumer, Markus; Portmann, Paul R. (2004). Studienbuch Linguistik. Tübingen.
-
Rinas, Karsten. (2015). Einführung in die Sprachwissenschaft. I., Die sprachlichen Ebenen. Olomouc.
-
Saussure, Ferdinand de. (1967). Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin.
|