|
Vyučující
|
-
Horňáček Milan, Mgr. Ph.D.
-
Voda Eschgfäller Sabine, Mgr. Dr.
|
|
Obsah předmětu
|
Předmět se zabývá vybranými tématy německých, rakouských a švýcarských kulturních dějin od druhé poloviny 20. století do současnosti. Jednotlivá témata se vztahují k politickým, společenským a uměleckým proměnám německy mluvících zemí po roce 1945. Pozornost je věnována například poválečné společnosti a jejím interpretačním vzorcům, autoritě a vzdělávání, migraci, představám o domově, genderovým rolím, tělesným a kulturním normám, populární kultuře, současnému jazyku a literatuře, kultuře paměti a politickým mýtům. Každá výuková jednotka se skládá z výkladové a praktické části. Výklad představuje historický a kulturní kontext daného tématu. V praktické části studenti společně čtou, analyzují a diskutují vybraný literární, publicistický nebo odborný text, případně pracují s obrazovými či audiovizuálními materiály. Důraz je kladen na porovnávání kulturního vývoje v Německu, Rakousku a Švýcarsku a na porozumění současné kultuře německy mluvících zemí. Veškeré probírané texty, pracovní listy, prezentace, obrazové a audiovizuální materiály i další studijní opory jsou studentům zpřístupněny v systému Moodle.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
- Domácí příprava na výuku
- 8 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Tento kurz se skládá ze 45minutové přednášky a 45minutové cvičební jednotky. V každé lekci je představeno jedno téma z německých, rakouských nebo švýcarských kulturních dějin druhé poloviny 20. nebo 21. století. V rámci cvičební jednotky se bude společně číst a diskutovat literární nebo odborný text. Cílem by mělo být získání konkrétnějšího přístupu k současné německy mluvící kultuře a jejím aspektům (uměleckým, politickým, společenským). Na konci kurzu se bude konat písemná zkouška z obsahu kurzu. Podkladem pro ni jsou rozdané materiály a probírané texty, které studenti najdou v Moodlu.
Seminář si klade za cíl seznámit studenty s problémy, otázkami a metodami některých disciplín, jejichž znalost je podstatná pro studium německé společnosti a kultury. Výsledná kompetence spočívá v obecné vzdělanosti v otázkách kultury, dějin, umění, myšlení atd. německy mluvících zemí a ve schopnosti interpretovat obsahově i jazykově složitý německy psaný text/Sachtext.
|
|
Předpoklady
|
Předmět je určen studentům germanistických studijních programů i dalším zájemcům z řad studentů UP. Základní orientace v dějinách a kultuře německy mluvících zemí po roce 1945 je výhodou, není však podmínkou absolvování předmětu. Výuka probíhá v německém jazyce. Pro sledování výkladu, četbu literárních, publicistických a odborných textů a aktivní účast v diskusi se předpokládá znalost němčiny přibližně na úrovni B2.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární), Didaktický test
Anwesenheit (max. 2 unentschuldigte Absenzen); aktive Mitarbeit; Test am Ende des Semesters (schriftlich)
|
|
Doporučená literatura
|
-
Brandes, Detlef. (2005). Der Weg zur Vertreibung 1938 - 1945. Pläne und Entscheidungen zum "Transfer" der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. München.
-
Brandt, Ahasver von. (2007). Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart.
-
Brunn, Gerhard. (2002). Die europäische Einigung. Stuttgart.
-
Burckhardt, Jacob. (1995). Die Kultur der Renaissance in Italien. Essen.
-
Duchhardt, Heinz. (2003). Europa am Vorabend der Moderne 1650-1800. Stuttgart.
-
Elias, Norbert. (1997). Über den Prozess der Zivilisation. 2. Bd.. Frankfurt a.M.
-
Fisch, Jörg. (2002). Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850-1914. Stuttgart.
-
Gellner, Ernest. (1991). Nationalismus und Moderne. Berlin.
-
Goetz, Hans Werner. (2000). Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart.
-
Görtemaker, Manfred. (1999). Geschichte der Bundesrepublik Deutschland. München.
-
Gründer, Horst. (2000). Geschichte der deutschen Kolonien. Paderborn.
-
Hobsbawm, Eric. (1998). Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. Stuttgart.
-
Kocka, Jürgen. (2001). Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart.
-
Kolb, Eberhard. (1984). Die Weimarer Republik. München.
-
Müller, Winfried. (2002). Die Aufklärung. München.
-
Padberg, Lutz E. von. (2006). Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt.
-
Sellin, Volker. (2005). Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen.
-
Siemann, Wolfram. (1995). Vom Staatenbund zum Nationalstaat - Deutschland 1806-1871. München.
-
Sösemann, Bernd (Hrsg.). (2002). Der Nationalsozialismus und die deutsche Gesellschaft. München.
-
Wildt, Michael. (2008). Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen.
|