Seznam témat a termínů: 17.2. Ivo Jirásek: Pobyt v přírodě jako cesta k transcendenci S odkazem na bohatou tradici české výchovy v přírodě a na tři životní zkušenosti (přeplavba Tichého oceánu, cesta do Compostely, zimní putování na Sibiři) poukáže přednáška na specifika bytí v přírodě v kontrastu s prožitkovými mody moderní většinové společnosti. S oporou o termíny hierofanie a transcendence je pak zakotví do modelu transformativních zkušeností. Zakončena bude apelem, abychom se pokusili revitalizovat pátou z Aristotelových cest, jimiž duše poznává pravdu, na kterou jsme při přechodu od mýtu k logu rezignovali." 24.2. David Uher: Mýty o čínštině Kritika toho, jak se o čínštině píše nejen v ČR, ale bohužel i v Evropě: co to znamená, že čínsky mluví na území 9,6 mil. km2 1,4 mld. lidí? Co je to čínština? Je současná čínština stále ještě tónovým jazykem? Jak se obohacuje její slovní zásoba? Čínština nemá morfologii? Má čínština slovní druhy? Je čínské znakové písmo skutečně "rozsypaný čaj"? 3.3. Lubomír Machala: Mystifikace a pseudonymy v české polistopadové literatuře Přednáška identifikuje a popisuje současné podoby českých literárních mystifikací a užívané pseudonymy, což jsou metody a postupy v českém umění (literatuře) velmi populární a produktivní i z historického hlediska, jak dokládají např. kauza Rukopisů zelenohorského a královédvorského, publicistika Jaroslava Haška, balady a sonety Roberta Davida či fenomén Járy Cimrmana. 10.3. Martin Cajthaml: Je přirozené být (mravně) dobrý? Kantův a Aristotelův odlišný pohled na otázku možnosti zušlechtění lidské přirozenosti. Cílem přenášky je představit, rozebrat a zhodnotit dva historicky vlivné kontrastní pohledy na otázku, lze-li lidský charakter zušlechtit správnými návyky jednat a pociťovat v konkrétních mravně relevantních situacích lidského života. Autor se v závěru pokusí pojmenovat příčiny odlišnosti obou pohledů. 17.3. Martin Procházka: Přirozený výběr nebo eugenika? 24.3. Miroslav Vepřek: Staroslověnština jako přirozený jazyk? Potřeba terminologického vymezení nejstaršího slovanského spisovného jazyka se objevuje především až s nástupem moderní vědy. V dobových pramenech je označován jako "jazyk slovanský", je upřednostňována jeho srozumitelnost Slovanům a jeho "domácí" charakter. Na druhou stranu obsahuje již ve své původní podobě z druhé poloviny 9. století některé záměrně dotvořené ("umělé"?) prvky včetně jinojazyčných vlivů (především řečtiny, ale i latiny, případně staré horní němčiny). Jaký byl vztah staroslověnštiny k běžně mluvenému jazyku? Můžeme např. vztah (pra)češtiny a staroslověnštiny chápat jako přirozený stylový rozdíl mluvený vs. psaný (spisovný) jazyk, nebo se jedná o dva odlišné a autonomní kódy? 31.3. Karel Hron: Přirozený biotop dat aneb (skoro) vše je relativní Když statististicky analyzujeme data, či dokonce když o nich i jen uvažujeme, málokdy se zamýšlíme, kde vlastně "žijí", a ještě méně, jaké to může mít praktické důsledky. O to se v přednášce, vhodné i pro nematematiky, pokusíme a ukážeme si, že (skoro) všechna data jsou přirozeně relativní povahy - až na pár čestných výjimek. 7.4. Václav Fejt: Přirozená imunita? Vyjasnění pojmu (lidový a medicínský význam), vysvětlení základních mechanismů vrozené a adaptivní imunity. Využití poznatků o adaptivní imunitě při vakcinaci. Pokus o obecnější pohled na adaptivní mechanismy a vliv kulturní společnosti na zdraví. 14.4. Jan Vičar: Existuje něco takového jako přirozenost v hudbě? 21.4. Tomáš Fürst: "Přirozená čísla stvořil Bůh, vše ostatní je dílem člověka." Přirozená čísla jako brána do dějin matematického myšlení 28. 4. Oldřich Uličný: Přirozenost v jazyce a v komunikaci
|