|
Vyučující
|
-
Kubartová Eliška, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Státní závěrečná zkouška má dvě části: test a ústní zkoušku. Je veřejná a koná se před tříčlennou komisí. Pravidla obhajoby upravuje Studijní a zkušební řádu UP a jeho prováděcí vnitřní norma FF UP. Test a ústní zkouška vychází ze znalostí a dovedností nabytých v základních teoretických předmětech, jež jsou pro účely zkoušky rozděleny do níže uvedených okruhů. Test formou uzavřených otázek prověřuje základní oborové znalosti a probíhá elektronicky. Pro jeho splnění studující musí správně odpovědět na 80% otázek, jinak u státní zkoušky neuspěl. Po úspěšném splnění testu si studující vylosuje 2 otázky z okruhů pro státní zkoušku a jednu si vybere. Má 3 dny na samostatnou přípravu odpovědi na otázku v rozsahu 20 minut. Přesné znění státnicových otázek rozpracovává níže uvedené tematické okruhy. Každá otázka obsahuje několik podotázek, které se týkají teoretických pojmů, a také výběr artefaktů (dramatických textů, divadelních a kulturních představení nebo jejich záznamů), které musejí být v rámci otázky analyzovány. Znění otázky dále obsahuje doporučenou literaturu. Veškeré okruhy státní zkoušky vychází ze základních teoretických předmětů. Kombinace testu, otevřených otázek s přípravou předem, a propojení zkoušení teoretických znalostí s prověřením analytických schopností s důrazem na názornost vychází z podoby státní zkoušky programů sociologie Fakulty sociálních studií MU, muzikologie FF MU a divadelních studií FF MU. Okruhy: - co je to divadlo v kultuře a jak ho zkoumáme, - koncept kulturního představení, - divadlo a moc, - divadlo a rituál, - podoby divadelního a performančního prostoru, - spektakularita a post-spektakularita v produkčních a inscenačních mechanismech, - (ne)profesionání herectví v divadelních a kulturních představeních, - tanec, tělesnost, pohybové divadlo, - ženy v historii divadelních a kulturních představení, - nepřímé zobrazení v divadelních a kulturních představeních, - otázka realismu na divadle a v dramatu, - vizuální reprezentace v představení, - divadelní text, - hudba jako součást představení, - recepce divadelních a kulturních představení, - divadlo a média, - intermediální aspekty kulturních představení, - karnevalismus a subverze, - dekolonizace a mezikulturní výměna v divadelní a performanční kultuře, - maska a kostým v divadelních a kulturních představeních, - divadlo v éře posthumanismu, - aplikované divadlo.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem státní zkoušky je ověřit nabytí znalostí a kompetencí definovaných v akreditačním spisu studijního programu.
Po absolvování státní zkoušky bude studující - znát a umět vyložit světové, evropské a české dějiny a současnost divadelní a performanční kultury z hlediska jejich vzájemné provázanosti, - znát a umět vyložit základy produkčních, legislativních, ekonomických, environmentálních a politických aspektů představení a divadelních institucí, - umět uplatnit základní teorie a kriticko-analytické metody vycházející z divadelní sémiotiky, poststrukturalismu a estetiky performativity, - schopen/schopna vysvětlit dějinné i současné procesy a proměny divadelní a performanční kultury v základních mezioborových souvislostech, včetně složitých a kontroverzních problémů spojených s formou představení, tělesností a hraním rolí - umět dobře analyzovat literární text i inscenovanou událost.
|
|
Předpoklady
|
Splnění všech studijních povinností, zejm. povinných a povinně volitelných předmětů.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Písemný test
- min. 80% úspěšnost u testu - min. 50% úspěšnost u ústní zkoušky
|
|
Doporučená literatura
|
-
ALEXANDER, Jeffrey C., Bernhard GIESEN a Jason L. MAST (edd.). (2006). Social Performance. Symbolic Action, Cultural Pragmatics,and Ritual. Cambridge: Cambridge University Press.
-
AUSLANDER, Philip. (1999). Liveness: performance in a mediatized culture.. London.
-
BALME, Christopher. (2018). Úvod do divadelnej vedy. Bratislava.
-
BAY-CHENG, Sarah, KATTENBELT, Chiel, LAVENDER, Andy a NELSON, Robin (eds.). (2010). Mapping Intermediality in Performance. Amsterdam: Amsterdam University Press.
-
BENNET, Susan. (2003). Theatre audiences: a theory of production and reception. London.
-
BOURDIEU, Pierre. (1986). The Forms of Capital, In: Richardson, J. (ed.) Handbook of Theory and Research for the Sociology of Education. New York.
-
Burzyńska, Anna R. (ed.). (2016). Joined Forces Audience Participation in Theatre. Berlin: Alexander Verlag.
-
DVOŘÁKOVÁ, Dita. (2017). Tanec, světlo a prostor. Brno.
-
Edited by Peter Marx. (2022). A cultural History of Theatre in the Age of Empire (1800-1920). Vol. 5.. New York, Bloomsbury Publishing.
-
ENDERS, Jody (ed.). (2017). A Cultural History of Theatre in the Middle Ages. LOndon.
-
FERJENTSIK WERNEROVÁ, Blanka et al. (2009). Tanec a společnost. Praha.
-
FISCHER-LICHTE, Erika:. Estetika performativity. Mníšek pod Brdy: Na konári, 2011..
-
FISCHER-LICHTE, Erika, JOST, Torsten, IRIS JAIN,Saskya (eds.). (2014). The Politics of Interweaving Performance Cultures. Beyond Postcolonialism. London, New York: Routledge.
-
FISCHER-LICHTE, Erika. (2014). The Routledge Introduction to Theatre and Performance Studies. London, New York: Routledge.
-
Hadley, Steven. (2021). Audience development and cultural policy. Cambridge: Pagrave Macmillan.
-
HASSELMANN, Kristiane ? FISCHER-LICHTE, Erika. (2013). Performing the Future. München.
-
HENKE, Robert. (2017). A Cultural History of Theatre in the Early Modern Age. London.
-
KATTENBELT, Chiel. Intermediality in Theatre and Performance: Definitions, Perceptions and Medial Relationships. Culture, Language and Representation. Cultural Studies Journal of Universitat Jaume I Vol 7, 2008, p. 19?29..
-
KOTTE, Andreas. (2010). Divadelní věda: úvod.
-
KOTTOVÁ, Karina. (2019). Instituce a divák. Praha: Display.
-
Kulka, T.- Ciporanov, D. (ed.). (2010). Co je umění? Texty angloamerické estetiky 20. století. Červený Kostelec.
-
LEHMANN, Hans-Thies. (2007). Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelný ústav.
-
MECHELE, Leon. (2017). A Cultural History of Theatre in the Age of Enlightenment. London.
-
MÜLLER, Richard a kol. (2020). Za obrysy média: literatura a medialita. Praha.
-
NICHOLSON, Helen. (2014). Applied Drama: The Gift of Theatre. Bloomsbury.
-
PAVIS, Patrice. (2020). Analýza divadelního představení. Praha: Nakladatelství AMU.
-
PAVIS, Patrice. Divadelní slovník..
-
REVERMANN, Martin. (2017). A Cultural History of Theatre in Antiquity. London.
-
Romanska, Magda (ed.). (2016). The Routledge companion to dramaturgy. London: Routledge.
-
SALTER, Chris. (2010). Entangled: technology and the transformation of performance.. Cambridge, Massachusetts: MIT Press.
-
STALPAERT et al. (eds.). (2021). Performance and Posthumanism. Palgrave MacMillan.
-
WEBER, Samuel. Theatricality as medium. New York. 2004.
-
ZARRILLI, Phillip B. (ed.). Theatre Histories: An Introduction. New York: Routledge. 2009.
|