|
Vyučující
|
-
Svobodová Jindřiška, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Jazykové akty a ilokuční síla, teorie mluvních aktů: Zkoumání výroků jako činů (lokuce, ilokuce, perlokuce). Klasifikace mluvních aktů, správné pochopení významu, který není vyjádřen doslovně. 2. Deixe (ukazování) a kontext: Osobní, prostorová a časová deixe, ooužívání zájmen, příslovcí a určení času v závislosti na situaci mluvčího. Sociální deixe, volba tykání a vykání, užívání titulů a zdvořilostních forem v českém prostředí. 3. Teorie konverzačních implikatur, Griceovy konverzační maximy: Zásady kooperace v rozhovoru (kvalita, kvantita, způsob, relevance). Komunikační selhání, implikatury a ironie. 4. Zdvořilost a tvář v mezikulturní komunikaci: Teorie zdvořilosti, pozitivní a negativní tvář mluvčího. Strategie zmírňování, užívání kondicionálů, částic (přece, vlastně) a zdrobnělin pro zdvořilou komunikaci v češtině. Specifika české zdvořilosti, srovnání s mateřským jazykem studenta, kulturní specifika (např. zvládání českého prostředí). 5. Analýza mluveného a psaného diskurzu, diskurzivní markanty: Spojovací výrazy, částice a uvozovací fráze, které strukturují text a projev. Pragmatické rozdíly mezi běžnou konverzací, administrativním textem, akademickou prezentací a psaním e-mailu.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Komunikace je sledována a analyzována jako jedna z forem sociálního jednání, studenti jsou vedeni k tomu, aby hodnotili všechny složky komunikační situace a přizpůsobovali je řečovému procesu, volili vhodnou strategii a volili adekvátní výrazové prostředky. Studenti pracují s autentickým materiálem (psané texty a záznamy určitých situací, politická debata, mediální dialog), dokážou odhalit komunikační fauly, nacházet porušení komunikačních a zdvořilostních norem nebo se pokoušet o manipulaci. Dalšími diskutovanými tématy jsou mluvní akty, verbální agrese, zdvořilost, její prostředky a způsoby mimiky atd.
Komunikace je sledována a analyzována jako jedna z forem sociálního jednání, studenti jsou vedeni k tomu, aby hodnotili všechny složky komunikační situace a přizpůsobovali je řečovému procesu, volili vhodnou strategii a volili adekvátní výrazové prostředky. Studenti pracují s autentickým materiálem (psané texty a záznamy určitých situací, politická debata, mediální dialog), dokážou odhalit komunikační fauly, nacházet porušení komunikačních a zdvořilostních norem nebo se pokoušet o manipulaci. Dalšími diskutovanými tématy jsou mluvní akty, verbální agrese, zdvořilost, její prostředky a způsoby mimiky atd.
|
|
Předpoklady
|
Seminář je určen pro studenty, kteří ovládají komunikaci v anglickém jazyce na úrovni A2.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Písemný test
Studenti rozumí textům různých komunikačních situací, chápou a interpretují neverbální komunikaci.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Brown, Penelope, Levinson, Stephen. Politeness. Cambridge. 1987.
-
Hrdlička, Milan. Kapitol y o češtině jako cizím jazyce. Praha. 2019.
-
Leech, G. (1983). Principles of Pragmatics. London.
-
Levinson, S. (1983). Pragmatics. London.
-
Yule, George. Pragmatics. Oxford. 1996.
|