|
Vyučující
|
-
Krásová Kateřina, Mgr. et Mgr.
-
Sedláková Renáta, doc. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Antropologické pojetí kultury: Základní pojmy (relativismus, etnocentrismus), první definice kultury a vybrané teoretické přístupy (evolucionismus, difuzionismus, symbolická antropologie). 2. Úrovně kultury: Analýza vztahů mezi masovou kulturou, midcultem a vysokým uměním. 3. Kritická teorie a ideologie: Od marxismu po Frankfurtskou školu. 4. Kultura a moc: Poststrukturalistické pohledy (Althusser, Foucault). 5. Sémiotika: Úvod do studia znaků a jejich významů v kultuře. 6. Kulturní průmysl: Benjaminova koncepce uměleckého díla a proměna jeho recepce. 7. Birminghamská škola: Populární kultura jako prostor vyjednávání významů. 8. Subkultury a kontrakultury: Kultura jako proces a styl revolty. 9. Úvod do pragmatiky: Analýza komunikačního procesu. LITERATURA KE ZKOUŠCE: SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-929-1. (kapitoly podle relevance) ERIKSEN, Thomas Hylland. Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-465-6 (kapitoly podle relevance) ECO, U. 1995: Skeptikové a těšitelé. Praha: Svoboda. str. 40-60 LITERATURA KE ZKOUŠCE: McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. 2009. (str. 61-73) Jirák, J., Kőpplová, B. 2009. Masová média. Praha: Portál. (str. 82-85) ROJEK, Ch. Stuart Hall a birminghamská škola. In Kulturální teorie. Praha: Portál. 2010. (str. 104-120). Jansová, I. Proměnlivost pojmu populární kultura v prostředí britských kulturálních studií i mimo ně. Mediální studia. (strany 50-57). Dostupné z: https://medialnistudia.fsv.cuni.cz/front.file/download?file=2016_01_03_jansova.pdf ORAVCOVÁ, Anna, KOLÁŘOVÁ, Marta, ed. Revolta stylem: hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011. (kapitola: Zarámování subkultur str. 13 - 35 nebo Místo závěru str. 201-240) Fiske, J. Komodity a kultura. In: Revue pro média. Brno. 2001. 1/1. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue01/preklad_fiske_rpm01.pdf
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz uvádí studenty do studia kultury. Ve svém nejširším pojetí pojem kultury vyjadřuje specificky lidský způsob organizace a realizace jednání objektivizovaný ve hmotných i duševních artefaktech. Kurz kombinuje dva přístupy ke kultuře. V první části semestru seznamuje studující s vybranými koncepty oboru kulturní antropologie, v druhé části s přístupy, tématy, teoriemi a zástupci kulturálních studií. Každému tématu je věnována přednáška a seminář, zaměřený na diskusi zadaných textů k tématu. V rámci seminářů budou studenti vyhodnocovat odbornou literaturu týkající se zmíněných témat, čímž prohloubí své znalosti problematiky a kultivují své kritické myšlení. Kurz směřuje k rozvoji schopnosti analyzovat různé sociální jevy, včetně nových médií, skrze prizma kulturních teorií. Studium podporuje rozvoj kritického myšlení s důrazem na reflexi kulturních, sociálních a politických procesů v proměňující se společnosti.
Analýza a kategorizace: Schopnost identifikovat klíčové rozdíly mezi axiologickým a antropologickým pojetím kultury a zařadit teoretické školy na základě jejich metodologických prvků. Interpretace jevů: Dovednost interpretovat krátké popisy kulturních fenoménů s využitím adekvátní odborné terminologie. Kritické nahlížení (Inquiry and Analysis): Schopnost nahlížet na texty s nezávislým vhledem, odhalovat vztahy mezi myšlenkami a propojovat je s širším kontextem disciplíny. Přenos znalostí (Transfer): Schopnost adaptovat a aplikovat naučené teorie a metodologie na nové situace a při řešení konkrétních analytických problémů. Perspektivní myšlení: Dovednost identifikovat a vysvětlit více perspektiv (kulturních, disciplinárních i etických) při zkoumání lidských systémů
|
|
Předpoklady
|
Fyzická přítomnost neznamená automatické splnění podmínek; v případě nepřipravenosti může být zadána náhradní práce. Získání zápočtu je nezbytnou podmínkou pro připuštění ke zkoušce. Studenti si na hodiny nosí zadané texty v tištěné podobě pro usnadnění práce s nimi.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
V kurzu jsou povoleny dvě absence. Formu náhrady za více než dvě absence (bez ohledu na jejich příčinu) si studující v průběhu semestru domlouvá individuálně s vyučující. Kurz je zakončen zápočtem a zkouškou. Zápočet studenti získávají za průběžnou práci v semestru. Na obsahu vybraných hodin se studenti/ky podílí prezentací případové studie zvolené podle vlastního zájmu. Předpokladem úspěšného absolvování kurzu je příprava na hodinu (znalost zadaného textu) a aktivní diskuse tématu v seminární části výuky. Připravenost na výuku může být náhodně zjišťována formou krátkého testu na začátku seminární části hodiny. Zadaný text si studenti na hodinu nosí s sebou, nejlépe ve vytištěné podobě. Literatura kurzu je volena tak, aby byla obecně dostupná a student ji mohl získat v knihovně. Fyzická přítomnost na hodině automaticky neznamená splnění podmínek - v případě nepřipravenosti studenta/ky mu vyučující může zadat náhradní přípravu jako v případě fyzické absence. Splnění takového zadání je pro studenta povinné. Podmínky získání zápočtu musí být splněny k datu konce výuky v zápočtovém týdnu, tedy do 16. 12. 2022. Student, který nesplnil podmínky získání zápočtu, nemůže přistoupit ke zkoušce. Zkouška proběhne ve zkouškovém období formou písemného testu. Obsahem testu budou informace z povinných textů, přednášek i prezentací. Zkouška testuje i schopnost samostatné reflexe kulturního artefaktu na základě osvojených si znalostí a správně užívané terminologie. V případě, že student kurz nesplnil, a má jej zapsaný opakovaně, musí opět splnit podmínky stanovené pro získání zápočtu i zkoušky, (pokud se na začátku semestru s vyučující nedohodne jinak).
|
|
Doporučená literatura
|
-
ADORNO, Theodor W. a HORKHEIMER, Max. (2009). Dialektika osvícenství: filosofické fragmenty. Praha.
-
BARTHES, Roland. (2004). Mytologie. Praha.
-
BENNETT, Tony a MERCER, Colin. (1986). Popular culture and social relations.
-
ECO, Umberto. (2006). Skeptikové a těšitelé. Praha.
-
EDWARDS, Tim (ed.). (2010). Kulturální teorie: klasické a současné přístupy. Praha.
-
EDWARDS, Tim (ed.). (2010). Kulturální teorie: klasické a současné přístupy. Praha.
-
ERIKSEN, Thomas Hylland. (2008). Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Praha.
-
FISKE, John. (2017). Jak rozumět populární kultuře. Praha.
-
FOUCAULT, Michel. (1999). Dějiny sexuality. 1. díl, Vůle k vědění. Praha.
-
GVOŽDIAK, Vít. Gesture, ostension, and relevance: pragmatics of semantic gesture. 2024.
-
HEBDIGE, Dick. Subkultura a styl. Praha. 2012.
-
HIRSCHOVÁ, Milada. (2022). Pragmatika v češtině. Praha.
-
KOLÁŘOVÁ, Marta (ed.). (2011). Revolta stylem: hudební subkultury mládeže v České republice. Praha.
-
KOŘENSKÝ, Jan; HOFFMANNOVÁ, Jana a MÜLLEROVÁ, Olga. (2013). nalýza komunikačního procesu a textu: učební text pro výběrové semináře filologických oborů. Olomouc.
-
MACDONALD, Dwight. (2011). Masscult and midcult. New York.
-
MCQUAIL, Denis. (2009). Úvod do teorie masové komunikace. Praha.
-
MURPHY, Robert F. (2004). Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha.
-
SAID, Edward W. (2008). Orientalismus: západní koncepce Orientu. Praha.
-
SEDLÁKOVÁ, Renáta. (2014). Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Praha.
-
SOUKUP, Václav. Antropologie: teorie člověka a kultury. Praha. 2011.
-
SOUKUP, Václav. (2004). Přehled antropologických teorií kultury. Praha.
-
STOREY, John. (2021). Cultural theory and popular culture: an introduction. London.
-
SVANTNER, Martin a GVOŽDIAK, Vít. (2017). How to Make Our Signs Clear.
-
ŠVAŘÍČEK, Roman a ŠEĎOVÁ, Klára. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha.
|