Vyučující
|
|
Obsah předmětu
|
Definování základních pojmů spojených s jednotlivými druhy expresivních terapeutických přístupů. Praktický nácvik terapeutických lekcí s využitím jednotlivých expresivních terapií.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Projekce (statická, dynamická), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
Výstupy z učení
|
Získání znalostí a dovedností pro zapojení konkrétních technik z oblasti dramaterapie, muzikoterapie, arteterapie a poetoterapie při práci s různými cílovými skupinami sociální práce.
Způsobilost studenta: Je schopen vést workshop s využitím jedné z expresivních terapií. Umí navrhnout a přizpůsobit lekci pro konkrétní skupinu klientů s cílem rozvoje konkrétní dovednosti. Je schopen reflektovat a facilitovat proces. Rozumí pojmům a principům dramaterapie, teatroterapie, psychodramatu, muzikoterapie, arteterapie a poetoterapie.
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Studenti (se) musí - Aktivně podílet na semináři - Vytvořit a popsat návrh workshopu s využitím jedné z forem expresivní terapie pro konkrétní skupinu klientů - Odevzdat reflexi každé proběhlé lekce
|
Doporučená literatura
|
-
KOŤÁTKOVÁ, S. a kol. (1998). Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha: Karolinum.
-
KRATOCHVÍL, S. (1995). Skupinová psychoterapie v praxi. Praha : Galén.
-
Morganová, N., Saxtonová, J. Vyučování dramatu.
-
Perkner, S., Hyvnar, J. Řeč dramatu (Umění vnímat umění) I. divadlo a rozhlas.
-
Šimanovský, Z. Hry pro zvládání agresivity a neklidu.
-
Šrámková, V. Mimojazykové prostředky v uměleckém přednesu.
-
Valenta, J. (1999). Dramatická výchova a sociálně psychologický výcvik: (srovnání systémů). Praha: ISV nakladatelství.
-
Valenta, J. (2008). Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Grada.
-
Vymětal, J. (2007). Speciální psychoterapie. Praha: Grada Publishing.
-
Way, B. (1996). Rozvoj osobnosti dramatickou improvizací.. Praha: Nakladatelství ISV.
|