Cílem předmětu je seznámit se s dopady globalizace na zdravotní stav přes systémy národní zdravotní a sociální péče v kontextu ekonomickém, politickém a socio-kulturním. Student by měl pochopit a orientovat se v možnostech nadnárodní spolupráce v rámci WHO, EU a WTO, ale také nevládních organizací a nadnárodních korporací, které se v této oblasti pohybují. Rozsáhlá pandemická situace spojená s COVID-19 si žádá potřebu odborníků s globálním pohledem na veřejné zdraví. Pro studenty předmět nabízí hlubší pochopení faktorů, které ovlivňují veřejné zdraví -ekonomické, politické, kulturní, religiózní a další. Studenti získají přehled v analytických nástrojích pro posuzování a provádění výzkumu globálních zdravotních problémů včetně kritického myšlení orientovaného na aktéry, kteří provádějí kontrolu, monitoring, srovnávají různé zdravotní systémy z globální perspektivy. Program se zaměří na konkrétní reálné případy tak, aby student mohl svoji znalost osvědčit prakticky tím, že navrhne nebo okomentuje možné teoretické, metodologické a výzkumné přístupy v písemné práci a bude schopen svá zjištění vyargumentovat v průběhu zápočtového rozhovoru. V kursu bude pojednáno o základních metodických a výzkumných principech vycházejících ze zdravotnických a sociálních věd, včetně etiky.
|
nespecifikováno
Povinná literatura: Detels, R., Gulliford, M. ed (2017). Oxford textbook of Global Public Health. Oxford University Press. White, F. Stallones L., Last, J.M. (2013). Global Public Health. Oxford University Press Inc. Doporučená literatura: Hamplová, L. (2019). Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví. Grada. ISBN: 978-80-271-0568-7
|